O spuštění projektu informovala ve středu mluvčí ruské diplomacie Maria Zacharovová. „Obviňujete ruské státní agentury a média z šíření nepravdivých informací, ale přitom to samé děláte vy Rusku,“ prohlásila podle Rádia Svobodná Evropa na tiskové konferenci. Západní média obvinila, že se ve zpravodajství o Rusku nedrží faktů a tamní úřady nežádají o vyjádření.
Ministerstvo zahraničních věcí v rámci projektu zveřejnilo už pět „příkladů článků šířících falešné informace o Rusku“. Náhledy údajně manipulativních zpráv pak označilo velkým červeným razítkem s nápisem „FAKE“.
Je mezi nimi například text agentury Bloomberg o stížnostech šéfa kampaně francouzského prezidentského kandidáta Emmanuela Macrona na útoky ruských hackerů. „Článek upřednostňuje informace, které neodpovídají skutečnosti,“ komentuje článek ruské ministerstvo. Do podrobnější analýzy, v čem je text závadný, se nepouští. Pomíjí i fakt, že v článku je reakce Kremlu, jehož mluvčí obvinění odmítl.
Podobným způsobem se vypořádalo se zprávou listu The New York Times, že Rusko tajně umístilo novou střelu s plochou dráhou letu. Prestižní americký list zprávu zakládá na nejmenovaném zdroji z amerických bezpečnostních struktur. Není zřejmé, jestli autor sháněl reakci Moskvy, ta nicméně dva dny po vydání článku z porušování třicet let staré dohody zakazující rakety středního doletu obvinila Washington.
The New York Times za autorem textu stojí. „Je znepokojivé a nebezpečné, že jednotlivci a vlády články, které se jim nelíbí, jednoduše označují nálepkou falešná zpráva místo toho, aby se je pokusili vyvrátit konkrétními fakty nebo nabídli protidůkazy,“ uvedla mluvčí listu Eileen Murphyová.
Obvinění z šíření dezinformací čelí sama Moskva
Do hledáčku ruských vyvracečů mýtů se dostal také web NBC News, britský The Daily Telegraph a web Santa Monica Observer, který spekuluje, že smrt ruského vyslance při OSN Vitalije Čurkina nemusela být náhoda. Nutno podotknout, že obskurní kalifornský server, kde najdete zprávy o ufonech u ISS či autismu Trumpova syna, představuje snadný terč pro jakéhokoliv bojovníka s dezinformacemi.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vytáhlo do boje proti falešným zprávám ve chvíli, kdy Moskva sama čelí obvinění z jejich šíření. Pozornost nedávno vzbudila falešná zpráva o znásilnění litevské dívky německými vojáky. Podobná dezinformace nedávno vzbudila rozruch i v ruské komunitě žijící v Německu (více zde). Americká média si také stále kladou otázku, jestli se Rusku podařilo ovlivnit výsledek listopadových prezidentských voleb.
V Česku chce šíření informací potírat ministerstvo vnitra, které k tomu účelu zřizuje Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám. Iniciativa ministra Milana Chovance se setkala s odporem prezidenta Miloše Zemana, který vnitro obviňuje ze snah cenzurovat média a internet (psali jsme zde).
