Rusko: Máme důkaz o střetu Kursku s jinou ponorkou

Videozáznamy pořízené v útrobách potopené jaderné ponorky Kursk potvrdily podle ruského vicepremiéra Ilji Klebanova hypotézu, že se plavidlo střetlo s jinou ponorkou. Vicepremiér Klebanov, který je zárověň šéfem vládní komise pro vyšetřování okolností havárie, však řekl, že je ještě předčasné dát jasnou odpověď na to, co se vlastně stalo. V úterý na příkaz ruské admirality definitivně skončilo vyprošťování těl námořníků, kteří na Kursku zahynuli.

Základní údaje o havárii
Nejmodernější ruská ponorka Kursk havarovala v sobotu 12. srpna 2000. Z dosud nejasných příčin se její plášť protrhl a zaplavena vodou klesala bezvládně klesla ke dnu 107 metrů pod hladinu. Tam leží nakloněna na boku v úhlu 60 stupňů. Na palubě bylo 118 lidí, z toho 12 vysokých důstojníků. Místo neštěstí je v Barentsově moři asi 80 kilometrů od pobřeží poloostrova Kola, zhruba 280 kilometrů severovýchodně od ruského přístavu Murmansk.

Podle mluvčího ruské Severní flotily Vladimira Navrockého akce skončila proto, že potápěčům se přes sérii pokusů nepodařilo proniknout hlouběji do vraku ponorky.

"Potápěči se už nebudou potápět do útrob plavidla ležícího v hloubce asi 108 metrů na mořském dně," řekl mluvčí.

Norští a ruští potápěči se přes špatné počasí 17 dní pokoušeli vyprostit těla námořníků z ponorky Kursk. Dosud vynesli na hladinu 12 ze 118 těl, která pohřbil vrak 12. srpna.

Potápěči se pokoušejí zjistit příčinu tragédie
Potápěči prozkoumají stav první, nejvíce zničené komory ponorky, aby se pokusili objasnit, co způsobilo tragédii plavidla a za jakých okolností se potopilo.

Zároveň připraví ponorku k případnému vyzdvižení na hladinu moře. Podle Navrockého zatím však není jisté, že se ruské velení k tomuto kroku příští rok odhodlá.

Norské plavidlo Rogalia, které je plovoucí základnou potápěčů, odpluje z Barentsova moře pravděpodobně ještě večer.

Příčiny potopení ponorky zůstávají dosud neznámé. Někteří ruští generálové upřednostňují verzi, podle níž se Kursk srazil s ponorkou NATO a pak došlo k explozi na její palubě.

Většina se však přiklání k tomu, že neštěstí způsobila exploze v torpédové komoře Kursku, kterou způsobila technická závada.

Norská mnohoúčelová loď Regalia operuje v Barentsově moři, kde pokračují práce na vraku jaderné ponorky Kursk. V popředí vlajka ruského námořnictva na velké protiponorkové lodi Admirál Čabaněnko, která v oblasti též plní svou misi (25. října 2000).