Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nikdo se nesmí snažit dominovat světu, prohlásil Lavrov v Bratislavě

  11:36aktualizováno  14:28
Rusko má podle slovenského prezidenta Andreje Kisky odpovědnost za stabilizaci situace na východě Ukrajiny. Kiska to prohlásil po sobotní schůzce s ruskými ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, který přijel na návštěvu Slovenska u příležitosti 70. výročí osvobození Bratislavy. „Nikdo se nesmí snažit dominovat ve světě a podřizovat jiné své vůli,“ prohlásil Lavrov.

„Vyjadřuji naději, že zbraně v tomto konfliktu už definitivně nahradí dialog a dodržování dohod, že cizí vojáci, kteří byli a jsou na Ukrajině bez jejího souhlasu, odejdou a že Ukrajina jako suverénní stát bude moci kontrolovat svou hranici. Vedení Ruské federace má nejen možnosti, ale i podstatný díl odpovědnosti za to, zda bude tento proces úspěšný,“ řekl Kiska novinářům.

Slovenský prezident je z nejvyšších politických představitelů země pod Tatrami nejsilnější kritikem Ruska za jeho podíl na krizi na Ukrajině. Kiska na rozdíl od premiéra Roberta Fica nebo ministra zahraničí Miroslava Lajčáka rovněž obhajuje sankce, které na Moskvu uvalila EU v souvislosti s vývojem na Ukrajině.

Kiska také odsoudil anexi Krymu Ruskem. „Způsob, jakým byl v březnu minulého roku zabrán Krym a připojený k Ruské federaci, považuji za vážnou destabilizaci poválečného uspořádání a porušení principů mezinárodního práva,“ uvedl slovenský prezident. Dodal, že šlo také o porušení ruského závazku z 1994, kdy se Ukrajina zavázala vzdát se jaderných zbraní a Rusko, Spojené státy a Británie podle něj slíbily respektovat neměnnost ukrajinských hranic.

Lavrov po schůzce s Kiskou před novináře nepředstoupil. Před jednáním šéfa ruské diplomacie se slovenským prezidentem se u prezidentského paláce v centru Bratislavy shromáždila hrstka aktivistů, mezi nimi i opoziční poslanec Peter Osuský, kteří drželi v rukou ukrajinské vlajky.

Nechceme NATO, podpořili lidé v Bratislavě Lavrova

Ruský ministr zahraničí promluvil až v rámci 70. výročí osvobození slovenské metropole Rudou armádou, které připadá právě na sobotu. „Naším cílem je, aby se události druhé světové války už nikdy neopakovaly a aby Organizace spojených národů byla centrem zajištění bezpečnosti ve světě, aby se nikdo nesnažil dominovat ve světě a podřizovat jiné své vůli,“ prohlásil Lavrov u památníku Slavín, jehož součástí je také vojenský hřbitov s hroby 6 845 vojáků Rudé armády. Na slova šéfa ruské diplomacie reagovali lidé z davu pokřikem „Nechceme NATO“.

Sergej Lavrov: nový Mr. Nět, který dovádí USA k šílenství

PROFIL

Lavrov během projevu připomenul význam sovětské vojenské akce za druhé světové války. „Položili své životy za nezávislost Slovenska, nezávislost našich národů a celé Evropy. Rusko a Slovensko mají stejný pohled na válečné dění,“ uvedl Lavrov.

Vzpomínkové akce se zúčastnilo několik stovek lidí, kteří rovněž potleskem a také pokřiky „Rossija“ (Rusko) ocenili přítomnost Lavrova. Při kladení věnců k památníku Slavín ale na rozdíl od premiéra Roberta Fica a dalších politiků země chyběl prezident Andrej Kiska. Prezidentská kancelář reagovala, že hlava státu na akci nedostala pozvánku. 

Budou-li se dodržovat dohody, můžeme stáhnout další zbraně

Po vzpomínkové akci se Lavrov setkal se svým slovenským protějškem Miroslavem Lajčákem. Vyslovil se pro stažení dalších zbraní z ukrajinských oblastí, kde v minulosti došlo ke konfliktu mezi proruskými separatisty a ukrajinskými vládními silami.

Fotogalerie

“Jsem přesvědčen, že máme společné názory, že existuje jediná alternativa, a to splnění minských dohod. Minské dohody jsou širší, klíčový význam má dodržování jednotlivých etap,“ řekl Lavrov po schůzce s Lajčákem.

Zároveň zopakoval svou kritiku vůči ukrajinskému zákonu o samosprávě povstaleckých území, který podmiňuje utváření nového správního režimu konáním mimořádných místních voleb.

„Byl schválen zákon o postavení Doněcké a Luhanské oblasti, který se ubírá opačným směrem, než je duch minských dohod. Tyto dohody jsou klíčové,“ řekl.

Lavrov podpořil Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) při jejím úsilí dohlížet na dění na východě Ukrajiny a vyslovil se pro stažení dalších zbraní z konfliktní oblasti. „Je potřebné monitorovat dodržování vojenské části minských dohod tak, aby OBSE nepřetržitě monitorovala místa v blízkosti dělící čáry. Je tu možnost stažení zbraní kalibru do 100 milimetrů, pokusíme se pomoci oběma stranám k dosažení takové dohody,“ uvedl ruský ministr. Ocenil, že incidentů na východě Ukrajiny po podpisu dohod o příměří ubylo.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jedenáctiměsíční Charlie Gard trpí MDDS
Britští rodiče nevyléčitelně nemocného chlapce vzdávají jeho léčbu

Britští rodiče nevyléčitelně nemocného jedenáctiměsíčního Charlieho Garda již netrvají na experimentální léčbě a chtějí se s lékaři dohodnout na tom, jak by...  celý článek

Kvůli omezením na Chrámové hoře v Jeruzalémě vypukly střety Palestinců s...
Izrael po nepokojích ustoupil, odstraní detektory kovů od Chrámové hory

Izraelská vláda rozhodla, že od vstupu na posvátný okrsek na Chrámové hoře v Jeruzalémě odstraní sporné detektory kovů. Informovala o tom agentura Reuters....  celý článek

Konzulární a vízové oddělení Velvyslanectví České republiky v Damašku
Do Česka jezdí prominenti Asadova režimu, ambasáda jim uděluje výjimky

Česká ambasáda v Damašku běžně žádosti o víza nepřijímá, Syřané je musejí podávat v sousedním Libanonu. Některým se přesto daří získat od velvyslankyně Evy...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.