Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Luhanští separatisté se chtějí připojit k Rusku, Kreml to odmítá

  15:49aktualizováno  15:49
Šéf Luhanské lidové republiky Igor Plotnický prohlásil, že hodlá vyhlásit referendum o připojení k Rusku. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov nicméně prohlásil, že Rusko nemá žádné scénáře ohledně začlenění východní Ukrajiny a hypotetické úvahy na toto téma nejsou možné.

Checkpoint proruských separatistů u vesnice Luhanska na východě Ukrajiny (7. března 2017) | foto: AP

„Nejen že předpokládáme, my věříme, že k takovému referendu nevyhnutelně dojde. Samozřejmě ho budeme prosazovat, ale všechno má svůj čas. Už na začátku jsem stáli před otázkou, jestli si máme hned vybrat krymskou cestu a začlenit se do Ruské federace. Nakonec to bylo jinak, tato otázka ale nikdy nezmizela,“ prohlásil Plotnický v rozhovoru pro agenturu RIA Novosti. Plotnický se domnívá, že až k referendu dojde, bude jeho výsledek velmi podobný jako na Krymu.

Kreml v pátek úvahy o připojení vzbouřeneckých republik na východě Ukrajiny odmítl. „Žádné takové písemné scénáře nejsou,“ zdůraznil mluvčí prezidenta Vladimira Putina. „Právě proto se znepokojením sledujeme, jak země (Ukrajina) od sebe vědomě odtrhává obrovskou oblast (Donbas),“ dodal Peskov s narážkou na dopravní blokádu, kterou Kyjev v posledních dnech zavedl vůči částem Doněcké a Luhanské oblasti ovládaným proruskými separatisty.

Fotogalerie

„Případné úvahy v tomto kontextu nepovažuji za možné,“ poznamenal rovněž Peskov v odpovědi na dotaz, zda je takovýto vývoj událostí - začlenění Donbasu do Ruska - v budoucnu možný.

Moskva ale podle něj doufá, že Kyjev se nakonec smíří se ztrátou Krymského poloostrova. „Doufáme, že v Kyjevě dříve nebo později budou respektovat projev vůle několika milionů obyvatel Krymu a výsledek tohoto projevu vůle přijmou,“ uvedl Putinův mluvčí s narážkou na referendum z roku 2014, v němž se ruská většina obyvatel Krymu vyslovila pro připojení k Rusku. Řekl přitom, že referendum si vyžádaly „známé události v Kyjevě, které vedly k vzniku vážných hrozeb pro miliony obyvatel Krymu“.

Referendum bylo spěšně uspořádáno před třemi lety v březnu poté, co Rusko Krym okupovalo. Okupaci předcházela utajovaná operace, při níž speciální jednotky ruských ozbrojených sil obsadily klíčová místa na poloostrově.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Předvolební kampaň německé strany FDP (18.9.2017)
Volební programy jsou příliš dlouhé, většina Němců je číst ani nechce

Berlín (Od zpravodajky MF DNES) Jsou delší a komplikovanější než Nový zákon a přečíst je všechny by zabralo 17 hodin. Řeč je o programech německých stran před nedělními parlamentními volbami....  celý článek

Policie v USA zastřelila studenta univerzity v Georgii
VIDEO: Zastřelte mě, prosil mladý intersexuál v Georgii. Policista poslechl

Amerika diskutuje o smrti LGBT aktivisty, který v noci na neděli zemřel na půdě vysoké školy ve státě Georgia. Intersexuála se sebevražednými sklony zastřelil...  celý článek

Boris Johnson při příchodu na tiskovou konferenci Theresy Mayové (17. ledna...
Boris Johnson zvažuje rezignaci kvůli podobě brexitu, tvrdí britský list

Spory uvnitř britské konzervativní strany okolo podoby brexitu eskalují. Ministr zahraničí Boris Johnson podle informací serveru The Telegraph zvažuje...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.