Ruské váhání se potvrdilo hned při zahájení třetí světové konference o klimatických změnách, která se v Moskvě koná do 3. října.
"Vláda tuto otázku studuje a zkoumá. Rozhodnutí padne, až tato práce skončí," odolal na konferenci prezident Vladimír Putin tlaku Evropské unie a OSN, aby ratifikaci odsouhlasil.
Aby dokument z roku 1997 vstoupil v platnost, musí ho ratifikovat nejméně padesát pět zemí, včetně tolika států, aby jejich podíl na momentálních emisích činil nejméně 55 procent.
USA, které jsou největším znečišťovatelem na světě, od protokolu dohodnutém v japonském Kjótu odstoupily v roce 2001. Pro fungování dohody je proto souhlas Ruska nezbytný.
Moskva již dříve několikrát naznačila, že k dohodě o omezení škodlivých emisí, které způsobují globální oteplování, přistoupí, ale žádá záruky, hlavně ekonomické. Rusko má strach, že bude v případě ratifikace vytlačeno z trhu zeměmi s malou mírou znečištění.
"Musíme dostat záruky, kam budou dávány každoročně peníze. Pokud budeme protokol ratifikovat, mohly by všechny jít na Ukrajinu. Musíme mít pevné záruky o částkách," naznačil nedávno ruské obavy vysoce postavený zdroj v Kremlu.
Protokol z Kjóta vyzývá země světa, aby do roku 2012 snížily exhalaci škodlivých emisí na úroveň roku 1990. Pokud některý ze států tuto úroveň překročí, muže být přinucen ke snížení průmyslové výroby.
Ruské emise jsou nyní podstatně nižší než v roce 1990. "Exhalace skleníkových plynů klesla o 32 procent," uvedl prezident Putin, podle něhož se o snížení nepostaral jen hospodářský pokles, ale také strukturální reformy.
Moskevské konference o klimatických změnách se účastní zhruba 2000 vědců, podnikatelů a společenských činitelů z více než 80 zemí světa. Pět dní si budou vyměňovat názory na nejrůznější aspekty změny klimatu.
 Ruský prezident Vladimír Putin hovoří na třetí světové konference o klimatických změnách v Moskvě. (29. září 2003) |
