Rusko má v současnosti jednu jedinou letadlovou loď - v ruské terminologii letadlový křižník - jménem Admirál Kuzněcov. Ten je vlajkovou lodí ruského námořnictva.
Projekt 23000E, což je oficiální označení vyvíjeného plavidla, má nicméně vyšší ambice - je navržené jako „supercarrier“ rovný velkým letadlovým lodím Spojených států, například nastupující třídě lodí Gerald R. Ford.
Loď podle prestižního vydavatelství Jane’s vyvíjí Státní výzkumné středisko Alexeje Nikolajeviče Krylova, o předvedení modelu na petrohradské námořnické zbrojařské přehlídce informoval zástupce ředitele centra Valerij Poljakov. „Projekt víceúčelové letadlové lodi je navržen tak, aby mohla operovat v odlehlých oceánech, bojovat s protivníky na zemi i na moři, podporovala námořní síly, chránila jednotky na zemi a poskytovala protileteckou obranu,“ uvedl.
#Russia has designed a new class of supercarrier, the Shtorm (Project 23000E) http://t.co/xUFizE4K08 #navy #military pic.twitter.com/U4GLQ1RIps
Podle Jane’s by nová letadlová loď měla mít výtlak až 100 tisíc tun, být 330 metrů dlouhá, dosahovat rychlosti 30 uzlů (56 kilometrů v hodině) a nést až 90 letadel - stíhaček, letounů včasné výstrahy či námořních helikoptér. Tyto parametry odpovídají velkým americkým letadlovým lodím, Admirál Kuzněcov je výrazně menší, má maximální výtlak 60 tisíc tun a je vybaven 52 letouny a vrtulníky.
Oproti americkým letadlovým lodím s jaderným pohonem ruský design počítá s konvenčním dieselovým pohonem, což by omezilo délku operačního nasazení - počítá se s 120 dny. Pozdější zabudování jaderného pohonu konstruktéři ale nevylučují. Letadlům by do vzduchu pomáhal tradiční ruský „skokánek“ na přídi, i konstrukčně složitější vystřelovací katapult. Díky katapultům by z nové lodě mohly startovat i těžší letadla než z Kuzněcova, který je vybaven jen skokánkem.
Prozatím jen sen. Loděnice zůstaly na Ukrajině
Otázkou nicméně je, zda sen zbrojařů dokáže Rusko převést do reality. Obří letadlové lodě nejsou jen symbolem vojenské moci a prestiže, ale především obřího množství peněz, které jejich konstrukce a provozování stojí. List The Moscow Times připomněl, že Rusko nemá zařízení, které by mohlo vyrobit loď o výtlaku přes 60 tisíc tun.
List už dříve citoval Dmitrije Gorenburga, jenž vysvětlil, že Rusko nemá dostatečně velký suchý dok. Takže by jej buď muselo postavit, nebo postavit poloviny lodě samostatně a pak je sesadit. V každém případě by však podle Gorenburga konstrukce Rusům trvala minimálně deset let.
Mimochodem, Admirál Kuzněcov byl zkonstruován na Ukrajině, která Rusku nyní dost pochopitelně žádné lodě stavět nebude. Mykolajivské loděnice se nacházejí nedaleko anektovaného Krymu.
Ruský list: Paříž za Mistraly nabízí méně, než chce Moskva
Ruský list Kommersant v pátek napsal, že Paříž nabízí Moskvě 785 milionů eur jako náhradu škody za neuskutečněný prodej výsadkových a vrtulníkových lodí Mistral, které by následně prodala jinému zákazníkovi. Plavidla původně Francie chtěla vyrobit pro Rusko, s ohledem na anexi Krymu a agresi na východě Ukrajiny ale z kontraktu Francouzi vycouvali.
Nabízenou částku, odpovídající 21 miliardám korun, Rusko údajně odmítlo, tvrdí Kommersant tvrdí s ohledem na „informované zdroje z oblasti vojenskotechnické spolupráce“. Moskva totiž podle listu vyčísluje výdaje a ztráty spojené s kontraktem na 1,16 miliardy eur, tedy téměř 32 miliard korun. Dokud nebudou peníze vráceny, Rusové na prodej lodí jiné zemi nekývnou, píše list.
ČTK připomíná, že smlouvu na dodání dvou lodí o výtlaku 16 500 tun podepsaly ruský Rosoboronexport a francouzská loďařská společnost DCNS 17. června 2011.
Kommersant tvrdí, že dokumenty týkající se zrušení „mistralového kontraktu“ nyní zkoumá ruská vláda, ministerstvo obrany a „všechny instituce a organizace, jichž se kontrakt týká“. Nejmenovaný zdroj listu řekl, že místopředseda vlády Dmitrij Rogozin už francouzskou stranu informoval o tom, že francouzský návrh na vyrovnání Rusku nevyhovuje.
Podle ČTK tento víkend uplyne prodloužená lhůta, s níž obchodní dohoda počítá a která umožňuje odklad plnění kvůli důvodům, jež nebylo možné ovlivnit. Po uplynutí lhůty má Moskva právo požadovat kompenzace za nesplnění kontraktu.
