Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nebylo by lepší kapitulovat? Rusy pobouřila kacířská myšlenka

  11:48aktualizováno  11:48
Ruská nezávislá televize Dožď si zavařila. Na 70. výročí proražení nacistické blokády Leningradu se zeptala diváků, zda nebylo lepší kapitulovat a ušetřit tak statisíce životů. Nyní ji pro podezření z extremismu začaly vyšetřovat úřady.

Muzeum blokády Leningradu v ruském Kirovsku (27. ledna 2014) | foto: AP

"Prokuratura Petrohradu vede prověrku o případném přestoupení zákona, tedy zda televizní stanice překročila všechny přípustné meze před pamětním datem definitivního proražení blokády," oznámil úřad na svém webu.

Velký hlad

Blokáda Leningradu trvala téměř 900 dnů. V obleženém městě zahynul až milion lidí, 90 procent z toho zavinil hlad. Příčinou byl i fakt, že už na počátku války se terčem mohutného náletu staly sklady, kde vedení města nechalo shořet zásoby potravin. Během dlouhé zimy 1941 až 1942 se denní potravinová dávka snížila až na příslovečných 125 gramů chleba.

Během blokády bylo možné město zásobovat pouze letecky nebo přes zamrzlé Ladožské jezero. Obklíčení s cílem vyhladovět ohnisko bolševické revoluce je považováno za jeden z největších válečných zločinů proti lidskosti. Otec prezidenta Putina byl jako voják na předpolí města těžce zraněn.

"Nevylučujeme, že v daném případu může jít o extremismus, tedy o trestný čin," upřesnila podle agentury ITAR-TASS Marina Nikolajevová z prokuratury. Dožď se zapřísahá, že plně chápe pobouření veteránů, kteří blokádu Leningradu přežili, i dalších obyvatel města na Něvě.

Na slova mluvčího prezidenta Vladimira Putina, že stanice se "za nekorektní anketu" ani pořádně neomluvila, zareagovala ředitelka televize Natalja Sindějevová tím, že z obrazovky přednesla jménem stanice další, zcela oficiální omluvu a připustila, že "velice citlivý problém vyžadoval přiměřeněji formulovat dotaz". Odmítla však "přinést oběti" na oltář krvežíznivého pobouření, tedy vyhodit redaktory, kteří spornou anketu vymysleli.

Anketa pobouřila i poslance ruského parlamentu, kteří ji přirovnávali k rehabilitaci nacismu. Po prokurátorské prověrce volali i zastupitelé v Petrohradu. Dotaz vzápětí zmizel ze stránek stanice na internetu a v sociálních sítích, šéfredaktor se omluvil.

Podle serveru newsru.com se skandální anketa mohla stát jen záminkou k již dlouho připravovanému útoku na stanici. Ředitelka televize předpokládá, že nespokojenost úřadů ve skutečnosti vyvolaly reportáže o zjištěních opozičního politika Alexeje Navalného o přepychových vilách vysoce postavených členů vládnoucí strany Jednotné Rusko.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.