Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rusko kývlo na štít NATO, ale chce být rovnocenným partnerem

  9:31aktualizováno  19:52
Rusko kývlo na budování protiraketové obrany NATO. Moskva chce být ale rovnocenným partnerem, prohlásil ruský prezident Dmitrij Medveděv na summitu Aliance v portugalském Lisabonu.

Ruský prezident na summitu NATO v Lisabonu. | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz

Aliance dnes tak zahájila s Ruskem zcela novou éru vzájemných vztahů.

Lisabon měl udělat tlustou čáru za "mrazivým obdobím" po ruské vojenské intervenci v Gruzii a nastartovat zcela nové strategické partnerství. A to se podle obou stran podařilo.

Jak podotkl generální tajemník NATO Anders Fogh Ramussen, ruští představitelé a členské státy Aliance se shodli, že NATO a Rusko nepředstavují jeden pro druhého hrozbu. Obě strany naopak identifikovaly společné hrozby, kterým čelí. Konkrétně zmínil šíření zbraní hromadného ničení a raket, terorismus a pirátství.

SUMMIT NATO V LISABONU

Moskva přijala nabídku spolupracovat na protiraketové deštníku, o jehož vytvoření rozhodly členské země v pátek. "Je to poprvé v historii, co NATO a Rusko spolupracují, aby se mohly bránit," řekl Rasmussen.

Ruský prezident Medveděv vyzdvihl rozdíl oproti předchozímu systému navrženému administrativou prezidenta Bushe, který by podle něj omezoval ruský jaderný potenciál, a zdůraznil nutnost rovnocenné spolupráce.

"Pro nás je důležitá rovnoprávná pozice. Rusko se k tomuto systému připojí jen a jen jako rovnoprávný partner, kdy bude jasné, kdo je za co zodpovědný," prohlásil.

Česko se schová od roku 2018

Nový protiraketový deštník bude nejprve chránit nejohroženější místa Evropy. Česká republika by se podle ministra obrany Alexandra Vondry pod něj měla schovat v roce 2018. "Začíná se ochranou nejohroženějších míst v Evropě, což je jihovýchodní cíp Evropy, s tím, že s ochranou střední Evropy se počítá kolem roku 2018," řekl Vondra.

Summit NATO v Lisabonu

Podle něj byl předchozí systém více americký a "za více amerických peněz", tento projekt naopak nyní počítá s propojením toho, na čem léta pracuje Aliance.

"Nebezpečí v horizontu let 2015 až 2020 jsou reálná a Evropa ochranu mít musí. Česká republika není bílým místem na mapě," dodal Vondra s tím, že je zatím otázkou, jak bude konkrétní podíl Česka. Zatím se počítá s tím, že by na českém území vyrostlo středisko včasného varování.

Nabídka spolupráce v protiraketové obraně ale neznamená, že by měl vzniknout nějaký společný rusko-alianční systém na jednom základě.

"Předpokládá se, že NATO bude mít jeden systém a Ruská federace bude mít druhý systém," řekl po jednáních český prezident Václav Klaus.

Systémy by se "neměly plést" jeden do druhého. Obecně lze ruskou účast zjednodušit na vzájemnou, co možná nejrychlejší a nejkvalitnější výměnu informací.

Aliance chce předávat Afghánistán

Podle očekávání Rusko potvrdilo, že pomůže Alianci s misí v Afghánistánu, především rozšířením tranzitu spojeneckých jednotek a materiálu přes ruské území, nebo výcvikem afghánských protidrogových jednotek v nocém centru u Petrohradu.

Americký prezident Barack ObamaAliance dnes oznámila závěrečnou fázi mise v Afghánistánu a schválit začátek postupného předávání odpovědnosti za bezpečnost v jednotlivých okresech a provinciích afghánským bezpečnostním silám, a to už od počátku příštího roku.

Zároveň ale zdůraznila, že mise v Afghánistánu je naprosto klíčovou prioritou NATO. Na jednání kvůli tomu dorazil afghánský prezident Hamíd Karzáí.

Rusko jako strategický partner

V čerstvě vydané nové koncepci NATO na nadcházející roky je spolupráce s Ruskem označena za záležitost "strategického významu". NATO prý Rusko nijak neohrožuje a ve vzájemných vztazích bude usilovat o "strategické partnerství". Zato se ale od Moskvy očekává, že nově nabízenou vstřícnost oplatí stejnou mincí.

Jak konkrétně si požadavek reciprocity Aliance představuje, je vidět na příkladu ruského jaderného arzenálu namířeného na Evropu. NATO sice bude usilovat o snížení počtu svých atomových bomb na evropském území, souběžně s tím by však karty měla odkrýt i Moskva, neboli "zvýšit transparentnost svých jaderných zbraní v Evropě a přemístit je dále od území aliančních států," uvádí se v nezvykle přímé formulaci klíčového dokumentu.

Aby nebylo pochyb, o čem je řeč, zmiňuje se koncepce o nerovnováze, kterou představují větší ruské zásoby jaderných střel krátkého doletu a která "musí být při dalších krocích vzata v úvahu".

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Švédské ozbrojené síly. Ilustrační snímek
Švédsko prověří obranu kvůli ruským výhrůžkám. Spustí "Auroru 17"

Švédsko v reakci na ruské výhrůžky kvůli sbližování s NATO připravuje největší vojenské cvičení za posledních dvacet let. Zapojí se do něj 19 tisíc švédských a...  celý článek

Ilustrační foto
Spolupráce Visegrádu s Izraelem je iluzí, klíčem jsou bilaterální vztahy

Visegrádská čtyřka (V4) je sice dobrou platformou pro setkávání s Izraelem, ale těžko lze očekávat více, než jen konzultace a utužování přátelství. „Skutečná...  celý článek

Odtajněné dokumenty NATO. Jaderné síly středního a krátkého dosahu od roku 1987
Odtajněné dokumenty NATO ukazují studenou válku v číslech

Nedávno odtajněné dokumenty Severoatlantické aliance názorně ukazují v číslech, dobových grafech, mapách a grafikách, jak se v dobách studené války vyvíjelo...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.