Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Úspěch nového kosmodromu je ve hvězdách, ambice sráží lajdáctví

  9:29aktualizováno  9:29
Z nového ruského kosmodromu Vostočnyj odstartovala ve čtvrtek první raketa, její vypuštění i stavbu celého komplexu však provázely komplikace. Prezident Putin kritizoval lajdáctví, které brzdí ruský vesmírný program, a pokáral šéfy resortu. Komentář k události připravil bývalý generální konzul v Rusku Vladimír Votápek.

Ruská raketa Sojuz 2.1 opouští nový kosmodrom Vostočnyj. | foto: ČTK

Když ve čtvrtek 28. dubna z kosmodromu „Vostočnyj“ konečně vzlétla raketa Sojuz 2.1a, ze srdcí mnoha manažerů, odpovědných za stavbu komplexu a především za opakovaná překročení časových a finančních limitů, spadl příslovečný kámen. O stavbě kosmického střediska, které má Rusku nahradit kazašský Bajkonur, bylo rozhodnuto před více než osmi lety. Přesto se termín prvního letu, stanovený na rok 2015, nestihl.

Jak tomu u podobných velkých staveb bývá, důvodů pro zpoždění byla celá řada. Od těch objektivních, způsobených složitostí projektu, přes nedostatek schopností a dovedností vedoucích manažerů, až po obrovské rozměry rozkrádání a korupce, která výstavbu provází.

Vicepremiér Rogozin a další politici a manažeři, podílející se na budování kosmodromu, se oprávněně obávali, že selhání startu nejen připoutá ke kauze „Vostočnyj“ pozornost jinak velmi ochočených sdělovacích prostředků, ale hlavně vzbudí hněv prezidenta Putina. Ten přiletěl osobně do sibiřské tajgy, aby si od startující rakety přihřál svou popularitu a selhání středečního startu mu hrozilo veřejnou blamáží.

O jeden rok později, o sto miliard dráž

Podívejme se krátce na historii budování vesmírného střediska. Výnos o vybudování kosmodromu „Vostočnyj“ na místě dřívějšího vojenského testovacího polygonu „Svobodnyj“, umístěného nedaleko řeky Amur, podepsal prezident Putin v roce 2007 s tím, že se první start uskuteční v roce 2015. Přípravné stavební práce byly na místě zahájeny v 2011.

Vladimír Votápek

Analytik Vladimír Votápek

Analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul ČR v Ruské federaci.

Je pravidelným hostem v elektronických médiích, kde komentuje vývoj v prostoru bývalého Sovětského svazu.

V roce 2012 převzal osobní odpovědnost za stavbu místopředseda vlády Dmitrij Rogozin, který si byl tak jistý úspěchem, že v televizním interview s redaktorem Věstí Sergejem Brilevem dokonce prohlásil, že obětuje vlastní zub, pokud nebudou naplánované termíny dodrženy.

První informace o zpoždění stavby se objevily už v roce 2013 a ke stejnému závěru došel i Vladimír Putin, který se na místo dostavil v září 2014. V zájmu odstranění problémů byla vytvořena zvláštní komise v čele s vicepremiérem Rogozinem. Během druhé návštěvy hlavy státu v říjnu 2015 se ale ukázalo, že si chaotické plánování vybralo svou daň a termín startu rakety byl přenesen na 55. výročí startu Jurije Gagarina, tedy na 15. duben 2016.

Překročeny byly nejen termíny, ale také rozpočet budování kosmodromu. Zatímco prvotní plán stanovil cenu díla na 180 miliard rublů, v roce 2011 se začalo hovořit o 250 miliardách. V roce 2014 konstatoval Nejvyšší kontrolní úřad, že našel chyby ve financování stavby v celkovém objemu 92 miliard. Ve stejném roce byla cena prací znovu zvýšena o dvacet procent. Konečně v roce 2015 ocenila agentura Roskosmos cenu celého komplexu na 300 miliard rublů.

Při takových objemech financování a liberálních změnách rozpočtu je nutné očekávat, že se na stavbě budou přiživovat různé mafie a podvodníci. Ruské orgány činné v trestním řízení zatím odhadují celkový objem škod na 7,5 miliardy rublů, což je podle místních komentátorů velmi konzervativní odhad. Je proto škoda, že soudní řízení v této věci se vede před vojenským soudem a s vyloučením veřejnosti, což vytváří ideální podmínky pro zatajování informací a bagatelizaci objemů korupce.

Na druhý pokus

Přípravné práce nakonec dospěly do etapy, umožňující start první rakety, byť v provizorních podmínkách. Celkem pochopitelně byla pro takový krok zvolena dávno vyzkoušená a spolehlivá technologie rakety Sojuz (nosiče Sojuz jsou v užívání už od poloviny 60. let minulého století). Výročí Gagarinova startu se sice úplně nestihlo, ale nakonec byl stanoven termín 27. dubna.

Fotogalerie

Do sibiřské tajgy přiletělo mnoho novinářů a desítky významných hostů, aby se staly svědky úspěchu ruské kosmické techniky. Nechyběl ani samotný prezident, který se tak podíval na kosmodrom od roku 2014 už potřetí. Co čert nechtěl, minutu do startu bylo přerušeno odpočítávání, protože automatická kontrola nahlásila chybu na palivovém ventilu. Nakonec se ukázalo, že šlo o omyl, a druhý den raketa úspěšně vzlétla.

První start ale představuje pouze první krok na dlouhé cestě budování kosmodromu a jeho proměny v moderní a konkurenceschopné kosmické středisko. Ruské plány v tomto ohledu nejsou skromné. Technologický komplex má umožnit starty nejen spolehlivých, ale technicky překonaných Sojuzů. Z „Vostočného“ mají létat také rakety nové generace Angara a těžké nosiče Proton.

Agentura Roskosmos by také chtěla spolupracovat se zahraničími partnery. Svůj zájem o využití kosmodromu již projevila Čína a ve hře je také dosud největší komerční kosmický projekt, který chce vytvořit novou síť vysokorychlostních satelitů pro globální pokrytí internetem. V roce 2015 byla podepsána dohoda mezi konsorciem OneWeb a společností Arienspace, která předpokládá, že pro umístění satelitů na orbitální dráhu využije více než dvacet raket Sojuz.

Důtka pro furianta Rogozina

Zda se na těchto plánech bude podílet i „Vostočnyj“, je ale zatím ve hvězdách. Mimo jiné proto, že start první rakety je plánován již na příští rok a zpoždění výstavby kosmického střediska na Amuru dává velkou výhodu kazašskému Bajkonuru.

Komerční úspěch kosmodromu může ohrozit nejen příslovečné ruské lajdáctví, které komplikovalo a určitě i nadále bude komplikovat další výstavbu, ale i rostoucí konkurence soukromého sektoru. A jak ukazuje nedávný úspěch společnost SpaceX, které se podařilo řízeně přistát se startovním komplexem rakety Falcon 9 na plošině v moři, může to být konkurence velmi silná.

Jak bylo řečeno úvodem, po měsících odkladů a na druhý pokus se nakonec podařilo raketě Sojuz odstartovat a prezident Putin měl tudíž příležitost pogratulovat budovatelům kosmodromu k nespornému úspěchu. Jakou cestou a za jakou cenu k němu Rusko doklopýtalo, je věc druhá.

Ti, kteří se na projektu podíleli, nyní mohou slavit. Někteří dostali medaili a jiní se radují z toho, že na ně nedopadl z nejvyšších míst zasloužený hněv. Dokonce i osoby přímo odpovědné za zmíněné problémy vyvázly levně: vicepremiér Rogozin a šéf Roskosmosu Komarov dostali od Vladimíra Putina důtku, generální ředitel GPO Avtomatiki pak zápis o nedostatečné profesionální způsobilosti.

A tak Dmitrij Rogozin nakonec nemusel ani obětovat svůj zub, který tak furiantsky prohrál v sázce o to, zda budou dodrženy plánované termíny stavby.

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.