Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Severské země posilují obranu. Vojáci mohou pronikat napříč územím

  8:41aktualizováno  12:41
Pětice severských států sdružených v obranné organizaci NORDEFCO se dohodla na snadnějším přístupu vojenských jednotek na území ostatních členů v době míru. Dánsko, Finsko, Švédsko, Norsko a Island tak chtějí posílit obranu i ve světle ruských výhrůžek na adresu některých z nich.

Ruská stíhačka Su-27 v blízkosti švédského letounu. | foto: Försvarets radioanstalt (FRA)

Rámcovou dohodu podepsali ministři obrany na zámku ve Frederiksbergu u Kodaně. Smlouva mezi Dánskem, Finskem, Švédskem, Norskem a Islandem umožní, že letouny, lodě i pozemní jednotky každé z těchto zemí mohou v době míru navzájem operovat na území ostatních.

NORDEFCO

Obranná iniciativa severských států (Nordic Defence Cooperation). Má pět členů, z nichž tři patří rovněž do NATO - Dánsko, Island, Norsko a Švédsko a Finsko. Regionální uskupení bylo ustanoveno na základech předchozích podobných severských iniciativ společným memorandem 4. listopadu 2009 v Helsinkách. Hlavním cílem organizace, která však například nemá stálý sekretariát, je posílení obranných schopností členských zemí. Účastnické státy mohou spolupracovat jako celek i bilaterálně mezi sebou. Systém se osvědčil například v úsporách při nákupech vojenského vybavení.

Takzvaný „Easy Access“ má posílit obranu pětice zemí, usnadní společný vojenský výcvik, ale také například kontrolu a sledování nekomunikujících ruských bojových letounů a plavidel v Baltském moři.

„Dohodou ještě více semkneme obranné vazby v severské oblasti. Dohoda umožní i snazší spolupráci v oblasti Baltského moře a to i ve vztahu ke kontrole ruských letounů,“ oznámil dánský ministr obrany Peter Christensen.

V praxi to bude znamenat, že například dánské pohotovostní stíhačky budou moci při ostrém startu k ruským letounům létat přes švédské území, identifikovat je a převzít jejich sledování dříve než doposud.

Po ruské anexi Krymu v roce 2014 především Finsko, Švédsko a Dánsko čelí zvýšené aktivitě ruského letectva a viní Moskvu i z opakovaného narušování vzdušného prostoru.

Dohoda mezi severskými zeměmi přichází týden poté, co Rusko nebývale ostře kritizovalo plánované vyslání 330 příslušníků americké námořní pěchoty do Norska. Místopředseda vlivného ruského výboru pro obranu a bezpečnost Frants Klintsevitsj označil Norsko za potenciální cíl ruského jaderného útoku.

Rusko hrozilo Dánsku i Norsku

Klintsevitsj, považovaný za jednoho z nejvlivnějších ruských bezpečnostních politiků, v rozhovoru pro norský kanál TV2 uvedl, že Rusko nahlíží na plánovanou přítomnost 330 amerických vojáků v Norsku jako na přímou vojenskou hrozbu, která vyžaduje reakci.

Severská země tak podle jeho slov může být přidána na „seznam cílů“ ruských strategických zbraní. „To je pro Norsko a pro Nory velmi nebezpečné,“ řekl.

Podobná varování Moskva vyslala před časem také k Dánsku, když se země rozhodla zapojit do programu protiraketové obrany NATO. Ruský velvyslanec Michail Vanin v březnu 2015 hrozil, že se „dánská plavidla stanou ruskými terči“. Podobně pak v roce 2015 Polsku a Rumunsku.

Spojené státy připravují vyslat od ledna příštího roku do Norska 330 příslušníků námořní pěchoty. V pravidelných rotacích budou celý příští rok cvičit s norskými a aliančními jednotkami na různých místech země. V průběhu roku chce Norsko s americkou stranou projekt vyhodnocovat.

„V žádném případě nejde o trvalou americkou přítomnost nebo budování americké základny,“ uvedla norská ministryně obrany Ine Eriksen Søreide. Norsko totiž samo dlouhodobě tvrdí, že má s Ruskem relativně dobré vztahy.

Obrana Norska na spojencích závisí

Nasazení amerických jednotek schválil norský parlament a je chápáno jako součást amerického balíčku na ujištění svých spojenců v Evropě, že jsou Spojené státy připraveny a ochotny ostatní členy NATO bránit.

„Obrana Norska je závislá na spojeneckých posilách, a proto je pro norskou bezpečnost rozhodující, že naši spojenci přijdou k nám a získají zkušenosti, jak operovat v Norsku a s norskými silami společně,“ uvedla norská ministryně. Americká iniciativa pak podle ní dobře zapadá do probíhajících procesů ke zintenzivnění výcviku a interoperability v rámci Aliance.

Fotografie

Americká technika uskladněná v jeskynním komplexu v oblasti Trondelagu
Americké dělostřelectvo na zimním cvičení v Norsku
Vyloďovací obojživelné vozidlo americké námořní pěchoty doráží ke břehu během cvičení Cold Response v Norsku
Americký tank M1A1 pálí na střelnici u norské výcvikové základny Rena během cvičení Cold Response

Tři stovky vojáků mají působit na letecké základně a mezinárodním letišti Vaernes ve Stjørdal poblíž Trondheimu. Vojenská část letiště skýtá dostatek prostoru až pro šestici obřích amerických transportních letounů C-5 Galaxy a ubytování pro 1 200 vojáků. Spojené státy už mají v Norsku, ve speciálním jeskynním komplexu Frigård, dlouhodobě uskladněno velké množství vojenské techniky včetně obrněnců a tanků.

Norsko si jako zakládající člen NATO ve snaze rozptýlit obavy tehdejšího Sovětského svazu před podpisem Washingtonské smlouvy v roce 1949 vymínilo, že své území neotevře zahraničním spojeneckým bojovým jednotkám do té doby, dokud nebude samo napadeno či přímo ohroženo.

Tento závazek byl později změněn s tím, že zahraniční spojenecké jednotky mohou na území Norska cvičit. Ostatně i americké jednotky se každoročně do manévrů v Norsku zapojují.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.