Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rusko hrozí Norsku reakcí kvůli zapojení do protiraketového deštníku

  19:21aktualizováno  19:21
Rusko znovu varovalo Norsko, aby se nezapojovalo do protiraketové obrany NATO. Mohlo by mít katastrofální důsledky na bezpečnost nejen v Evropě ale i v celém světě, uvedlo ruské velvyslanectví v Oslo. Norsko nyní zkoumá, jakým způsobem do společného deštníku proti balistickým střelám přispět.

Protiraketová obrana. Ilustrační snímek | foto: NMDA

„Norsko bude mít záměrně problematický systém protiraketové obrany v tomto poklidném a nekonfrontačním regionu a bude hrát roli bojové základny NATO namířené proti Rusku,“ uvedlo nedávno ruského velvyslanectví v Oslo v otevřeném dopise.

Štít proti raketám

  • Protiraketový deštník NATO má být plně funkční do roku 2020. To by měly na evropském území vzniknout tři americké základny - radarová stanice v Turecku a dvě základny s antiraketami v Polsku a Rumunsku.
  • Celkově by štít měl stát 650 milionů eur a na dalších 200 milionů eur přijde jeho rozšíření tak, aby byl schopen chránit i civilisty všech členských zemí osmadvacítky.
  • Odpálení balistické střely okamžitě zachytí americké satelity a další citlivé senzory na lodích i na zemi. Informace předají řídicímu středisku, které díky síti radarů a naváděcích systémů vypálené střely zaměří a vypálí proti nim antirakety (interceptory), jež zničí bojovou hlavici i raketový nosič. Jádro budou tvořit americké antirakety SM-3, rozmístěné na lodích systému Aegis (čtyři plavidla už jsou v Evropě) a na základnách v Rumunsku a Polsku (do roku 2018).

Přitom nebývale ostře kritizoval norské plány na zapojení do protiraketového štítu Aliance s tím, že je „velmi nepravděpodobné“, že by se norská armáda snažila nad svým územím zachytávat rakety z Blízkého východu či Severní Koreje. NATO zdůrazňuje, že právě proti takovým hrozbám je protiraketová obrana budována.

Rusko se především obává, že alianční deštník by mohl ohrozit účinnost ruských strategických jaderných sil jako prostředku k odstrašení.

Norsko, Spojené státy i Severoatlantická aliance opakovaně Moskvu ujišťují, že systém v žádném případě není namířen proti Rusku. „Není navržen ani dimenzován k takovému účelu,“ poznamenal v reakci na ruský dopise mluvčí norského ministerstva zahraničí Frode Overland Andersen.

Norská vláda počátkem roku pověřila expertní skupinu, aby společně s americkými kolegy vyhodnotila možnosti, jak by se Norsko mohlo do protiraketové obrany zapojit. Ve hře je například až pětice norských fregat nebo radarová stanice. Analýza má být hotová do konce letošního roku.

„Vzhledem k tomu, že USA a NATO, jehož je Norsko členem, nechtějí řešit tento problém prostřednictvím diplomatických kanálů nebo rozhovorů, zbývá jen jedna možnost, a tou je odpověď vojensko-technického rázu,“ uvedla ruská ambasáda s tím, že „Rusko není pro Norsko hrozbou, avšak své vojenské plány vytváří na základě skutečných rizik“.

Rusko tak prý bude muset posílit své strategické jaderné síly, aby byly schopny překonat jakýkoli protiraketový štít. Ruský velvyslanec v Norsku Teimuraz Ramishvili pak před pár dny v rozhovoru pro státní televizi NRK varoval, že zapojení Norska do aliančního štítu bude nevyhnutelně vést k rychlé ruské reakci.

„Norsko by mělo pochopit, že bude muset čelit Rusku a jeho vojenské síle,“ prohlásil.

Protiraketová obrana NATO

Protiraketová obrana NATO

Moskva hrozila i dalším

Do budování systému, zahrnujícího mezinárodní síť radarových stanic a senzorů a základen i lodí s antiraketami proti balistickým střelám, je zatím zapojena devítka zemí NATO. Rusko od počátku proti štítu protestuje s tím, že je namířen proti němu.

Spojenci argumentují především tím, že geograficky ani fyzikálně systém NATO nemůže sestřelovat ruské mezikontinentální balistické rakety. Antiraket je příliš málo a jsou buď daleko na jihu, nebo příliš blízko Rusku.

Putin o štítu v roce 2001

V červnu 2001 ruský prezident Vladimir Putin oznamoval, že Rusko nevidí v americké protiraketové obraně žádné nebezpečí.

„Jsem přesvědčen, že přinejmenším v příštích 25 letech nebude mít americká protiraketová obrana žádné podstatné dopady na národní bezpečnost Ruska," prohlásil. Nové ruské sofistikované zbraňové systémy, které podle tehdejších proklamací Putina nemají ve světě nemá obdoby, "spolehlivě zajistí strategickou bezpečnost Ruska na dlouhé historické období".

Přitom na vybudování protiraketového deštníku se dohodly státy NATO před šesti lety na summitu v Lisabonu a tenkrát spojenci do projektu přizvali také Rusko. To s tehdejším prezidentem Dmitrijem Medveděvem v čele souhlasilo. Pak ale od spolupráce z ruské strany sešlo.

Nejostřeji se Moskva „obula“ do aliančního štítu v roce 2015, kdy vyhrožovala Dánsku jaderným útokem na jeho lodě, pokud se v budoucnu stanou součástí systému.

Podobné výhrůžky pak Kreml směřoval také k Polsku a Rumunsku. Loni Aliance otevřela základnu protiraketové obrany s antiraketami v rumunském Deveselu. Podobnou základnu s antiraketami schopnými ničit balistické střely budují USA ještě v Polsku. Stavba by měla být dokončená do konce roku 2018. Kompletně má být deštník hotov do roku 2020.

Tehdy by měl být schopný chránit území od Grónska po Azorské ostrovy. Kromě základen na pevnině do systému patří také americká bojová plavidla systému AEGIS dislokovaná ve španělském přístavu Rota.

Norsko varování ze strany Ruska dostalo už v letech 2010 a 2015, kdy úvahy o zapojení do deštníku postupně oprašovaly předchozí vlády.

„Norsko nemá schopnosti proti balistickým střelám. Ty jsou vážnou a rostoucí hrozbou pro Evropu. Norsko se domnívá, že příspěvek do systému protiraketové obrany NATO zvýší schopnosti kolektivní obrany Aliance. Systém je čistě obranný a není namířen proti Rusku nebo jiné zemi,“ uvádí se v oficiálním prohlášení nynější norské vlády.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.