Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Američtí vojáci budou cvičit v Norsku, Moskva za to Oslu hrozí raketami

  20:02aktualizováno  20:02
Protest vyvolal v Rusku norský plán umožnit 330 příslušníkům americké námořní pěchoty pobývat dlouhodobě na své základně. Moskva Seveřanům pohrozila tím, že na ně namíří strategické rakety. Norsko se prý tak může „vlastní vinou“ stát terčem jaderného útoku.

ilustrační snímek | foto: NMDA

„Tento krok je pro norské občany velmi nebezpečný. Jak na to asi máme reagovat? Nikdy dříve jsme neměli Norsko na seznamu cílů našich strategických zbraní. Teď se to změní. Nejvíce to ohrožuje obyčejné Nory,“ prohlásil Franc Klinčevič, místopředseda ruského parlamentního výboru pro obranu a bezpečnost.

Rusko protestuje proti plánu umístění amerických vojáků na norské půdě – základně Vaernes daleko od hranic s Ruskem – už od okamžiku, kdy ho před několika týdny potvrdila norská vláda. I přesto, že norská ministryně obrany Ine Eriksen Soereideová zdůraznila, že nejde o žádné vytváření trvalé vojenské základny USA v Norsku. Cílem je podle ní hlavně nácvik materiální a logistické koordinace armád, které jsou obě v Severoatlantické alianci. Ujistila, že jde jen o prozatímní umístění, které je schváleno pouze do roku 2017.

„Neexistuje objektivní důvod, proč by Rusko mělo reagovat tak tvrdě. Ale Rusové v této době reagují podobným způsobem prakticky na všechno, co NATO dělá,“ prohlásila nyní Soereideová.

Odkdy už hrozí útok?

Spojené státy mají už nyní v Norsku spoustu vojenského materiálu a arzenálu uloženého především v podzemních silech, ale dosud tam neměly žádné vojáky.

Norsko bylo jedním ze spoluzakladatelů Severoatlantické aliance v roce 1949. Především s ohledem na Sovětský svaz tehdy slíbilo, že na jeho území nebudou v budoucnu rozmístěny žádné zahraniční jednotky. Předem danou výjimkou bylo: „Pokud nebude země čelit útoku či hrozbě útokem.“ Později byl norský slib nepřijímat cizí vojáky ještě pozměněn s tím, že zahraniční armády se mohou na norském území účastnit vojenských cvičení.

Podmínka „hrozby útokem“ je přitom v současné zjitřené situaci, která trvá od vypuknutí krize na Ukrajině, podle pozorovatelů citlivým tématem. Jsou stále početnější incidenty s ruskými loděmi, letadly a ponorkami v Baltském moři ještě „hrou“, nebo už hrozbou?

Nejnovější varování Norsku z Moskvy v každém případě zvyšuje napětí na severozápadní hranici Ruska. Posilují ho i živé diskuse ve Švédsku a Finsku, dosud neutrálních zemí, zda se silněji nezapojit do Severoatlantické aliance. Švédsko kromě toho založilo stálou vojenskou posádku na strategicky významném ostrově Gotland v Baltském moři a jeho vláda navrhla, aby od roku 2018 byla v zemi opět zavedena povinná vojenská služba.

Jak upozornil norský zpravodajský server Local, Klinčevičovy výroky svou tvrdostí připomněly podobnou ruskou hrozbu, která zazněla na adresu jiné skandinávské země – Dánska. Loni v březnu totiž ruský velvyslanec v Kodani pohrozil, že dánské lodě se ocitnou v hledáčku ruské armády, když se země připojí k protiraketovému systému Aliance.

„Nejsem si jistý, jestli Dánové chápou, co činí. Pokud se tak stane, dánské válečné lodě se stanou možnými terči ruských jaderných zbraní,“ řekl tehdy ruský velvyslanec v Dánsku Michail Vanin.

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.