Rozhodnutí o zastaveném vysílání oznámila ruská státní mediální společnost Rossija segodňa, která vysílací frekvence spravuje.
Hlas AmerikyRozhlasová stanice Hlas Ameriky, kterou financuje americká vláda, začala vysílat na území bývalého Sovětského svazu v roce 1947. Navzdory intenzivnímu rušení měla v tehdejším SSSR nemálo posluchačů. Rušičky nechal vypnout až v září 1986 sovětský komunistický reformátor Michail Gorbačov. |
Jeffrey Shell, šéf dohlížecího sboru guvernérů Hlasu Ameriky, označil rozhodnutí ruských úřadů za nesprávné. "Moskva si zvolila špatnou cestu a omezila svobodu slova. Ruská média mají všechny možnosti vysílat do Spojených států. Přístup k americkým informacím by měli mít i ruští občané," uvedl Shell.
Šéfem agentury Rossija segodňa je Dmitrij Kiseljov, ultrakonzervativní obhájce kremelské politiky, který se po ruské okupaci Krymu ocitl na sankčním seznamu Evropské unie. V odpovědi na žádost Hlasu Ameriky o vysvětlení stručně uvedl, že Rusko s ní dál "nehodlá spolupracovat".
Nic originálního
Podle agentury RIA Novosti Kiseljov stanici považuje za "spam na našich frekvencích". "Se svobodou slova to nemá nic společného, protože na Hlasu Ameriky a Rádiu Svoboda se neříká nic originálního," dodal Kiseljov s odkazem na další stanici sponzorovanou Američany, která vysílá z Prahy.
Agentura ITAR-TASS s odvoláním na informace poslanců ruské Státní dumy napsala, že rozhodnutí zastavit šíření signálu není politické povahy. O jeho důvodech se nezmínila.
Podle jednoho z vůdců ruské opozice Borise Němcova je krok úřadů "projevem obecného trendu totální cenzury a centralizované propagandy". Další ruský opozičník Alexandr Podrabinek považuje blokádu vysílání za útok proti občanské společnosti.
Vedení Hlasu Ameriky oznámilo, že moskevští posluchači budou mít možnost poslouchat vysílání v ruštině a angličtině na internetu a přes signál šířený satelitem.
