Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Hlas Ameriky v Moskvě utichl. Je to spam, tvrdí Putinův propagandista

  17:07aktualizováno  17:07
Rusko zablokovalo poslední frekvenci, na níž v Moskvě a jejím okolí vysílala americká rozhlasová stanice Hlas Ameriky. Vedení americké stanice rozhodnutí označilo za útok proti svobodnému šíření informací.

Na vlnách Hlasu Ameriky si obyvatelé SSSR mohli poslechnout třeba i amerického prezidenta Ronalda Reagana. | foto: Profimedia.cz

Rozhodnutí o zastaveném vysílání oznámila ruská státní mediální společnost Rossija segodňa, která vysílací frekvence spravuje.

Hlas Ameriky

Rozhlasová stanice Hlas Ameriky, kterou financuje americká vláda, začala vysílat na území bývalého Sovětského svazu v roce 1947. Navzdory intenzivnímu rušení měla v tehdejším SSSR nemálo posluchačů. Rušičky nechal vypnout až v září 1986 sovětský komunistický reformátor Michail Gorbačov.

Jeffrey Shell, šéf dohlížecího sboru guvernérů Hlasu Ameriky, označil rozhodnutí ruských úřadů za nesprávné. "Moskva si zvolila špatnou cestu a omezila svobodu slova. Ruská média mají všechny možnosti vysílat do Spojených států. Přístup k americkým informacím by měli mít i ruští občané," uvedl Shell.

Šéfem agentury Rossija segodňa je Dmitrij Kiseljov, ultrakonzervativní obhájce kremelské politiky, který se po ruské okupaci Krymu ocitl na sankčním seznamu Evropské unie. V odpovědi na žádost Hlasu Ameriky o vysvětlení stručně uvedl, že Rusko s ní dál "nehodlá spolupracovat".

Nic originálního

Podle agentury RIA Novosti Kiseljov stanici považuje za "spam na našich frekvencích". "Se svobodou slova to nemá nic společného, protože na Hlasu Ameriky a Rádiu Svoboda se neříká nic originálního," dodal Kiseljov s odkazem na další stanici sponzorovanou Američany, která vysílá z Prahy.

Agentura ITAR-TASS s odvoláním na informace poslanců ruské Státní dumy napsala, že rozhodnutí zastavit šíření signálu není politické povahy. O jeho důvodech se nezmínila.

Podle jednoho z vůdců ruské opozice Borise Němcova je krok úřadů "projevem obecného trendu totální cenzury a centralizované propagandy". Další ruský opozičník Alexandr Podrabinek považuje blokádu vysílání za útok proti občanské společnosti.

Vedení Hlasu Ameriky oznámilo, že moskevští posluchači budou mít možnost poslouchat vysílání v ruštině a angličtině na internetu a přes signál šířený satelitem.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
V polském nákupním centru útočil muž s nožem, pobodal deset lidí

V nákupní centru v polském městě Stalowa Wola pobodal 27letý muž deset lidí, jedna žena na následky zranění zemřela. Policie útočníka zadržela. Při výslechu...  celý článek

Základní škola Rudé armády v čínské provincii S'-čchuan (21. ledna 2015)
Čínští komunisté bojují o dětské duše, ideologická výchova přitvrzuje

Čínská komunistická strana ve snaze udržet si loajalitu nastupujících generací zásadním způsobem reformovala ideologickou výchovu na školách. Učitelé studentům...  celý článek

Zaměstnanci afghánské bezpečnostní jednotky vyšetřují výbuch automobilu, který
Sebevražední útočníci se odpálili v afghánských mešitách, zabili 63 lidí

Nejméně 63 mrtvých a desítky zraněných si v pátek vyžádaly dva sebevražedné útoky na afghánské mešity. Nejprve se odpálil útočník v šíitské mešitě v metropoli...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.