Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ruská epidemie AIDS se vymyká kontrole, peníze na léčbu nejsou

  0:29aktualizováno  0:29
Šíření viru HIV se v Rusku rok od roku zrychluje. V zemi je možná až 1,4 milionu nakažených a odborníci hovoří o nejhorší epidemii v Evropě. Závažnost situace si uvědomuje i vláda v Moskvě, boj proti nemoci však brzdí nedostatek peněz a konzervativní povaha ruského režimu.

Čtyřměsíční dítě s HIV na infekčním oddělení jedné z moskevských nemocnic. (19. června 2006) | foto: Profimedia.cz

„Jak se to stalo? V roce 2013 začal mít manžel vážné zdravotní problémy. Báli jsme se, že je to rakovina. Ale při vyšetření jsme se dozvěděli, že je infikován HIV. Hned jsem pochopila, že já to mám také. Nejdřív jsem byla šokovaná a zděšená. Dostalo se nám však psychologické pomoci ze strany lékařů místního AIDS centra,“ svěřila se v polovině února serveru amic.ru 39letá Alena.

HIV

Vir HIV napadá lymfocyty v krvi a ve střevě, které jsou nezbytné pro imunitu. Jejich množství po nakažení do zhruba šesti týdnů prudce klesne. Pak se propad zastaví a situace se zlepší.

Postupně však lymfocyty začnou znovu ubývat, což může trvat i osm let. Po nich obvykle nemoc AIDS propuká. Bez léčby nemocní do několika let umírají.

„A víte co? Já si myslím, že pokud by bylo na výběr mezi rakovinou a HIV, řada lidí by si vybrala to druhé. Protože pokud se vám dostane odpovídající léčby, tak můžete s touto diagnózou normálně žít. A dlouho,“ myslí si žena ze sibiřského města Barnaul, která se na podzim stala matkou a doufá, že díky léčbě se dožije synových dvacátých narozenin.

Jisté to není. Ruský úřad pro dohled nad zdravotnictvím Roszdravnadzor totiž v polovině února varoval, že ve dvaceti regionech panuje kritický nedostatek antiretrovirotik, které virus dokážou potlačit tak, že je v krvi nezjistitelný. Situace by se snad měla zlepšit v dubnu, kdy odpovědnost za zásobování léky od místních úřadů převezme ministerstvo zdravotnictví.

Ani centralizace však nemusí problémy s léky vyřešit. Zpravodajský web RBK na konci ledna přinesl zprávu, že ministerstvo vyškrtlo ze čtyřletého plánu pro boj s šířením nemoci návrh na vyčlenění dalších 70 miliard rublů (31 miliard korun), které měly být použity na zajištění antiretrovirální léčby a testování obyvatelstva. Dokud se neobjeví nové zdroje příjmů, musí boj s HIV počkat.

Je to epidemie

V Rusku podle loňských statistik žilo 854 187 lidí s virem HIV. Některé odhady hovoří však až o 1,4 milionu nakažených, což by představovalo jedno procento celé ruské populace.

Fotogalerie

Oproti Jihoafrické republice či Svazijsku, kde počet nakažených tvoří kolem 25 procent populace, je to relativně málo. Jenže zatímco nově nakažených v subsaharské Africe ubývá, v Rusku neustále roste. V roce 2015 lékaři diagnostikovali 95 475 nových případů, za první tři čtvrtletí loňského roku 75 962. Experti soudí, že každých pět let se počet nakažených zvýší o sto procent. Nemoc si v největší zemi světa vyžádala už více než 200 tisíc obětí.

Organizace UNAIDS varuje, že situace v Rusku představuje jednu z nejrychleji se šířících epidemií na světě. „Epidemie HIV v Rusku není abstraktní, teoretickou hrozbou. Dosáhla kritické úrovně, den ode dne se horší a už si jí všímají i nejvyšší kruhy ruské vlády,“ řekl listu The Moscow Times Vinay Saldanha z organizace UNAIDS.

Drahé léky druhořadé kvality

Počet nakažených začal prudce přibývat ve druhé polovině 90. let s tím, jak se v ruských městech začal šířit heroin a další nitrožilně užívané drogy. „V tu chvíli to začalo. Narkoman při pohlavním styku někoho nakazí, a ten pak zase nakazí svého partnera,“ vysvětluje Vadim Pokrovskij z Federálního centra pro boj s AIDS. Odborníci soudí, že epidemie se z 58 procent šíří užíváním drog, za zbytek může nechráněný pohlavní styk.

Loni v červnu se Rusko spolu s dalšími státy zavázalo k plánu „90-90-90“. Princip je jednoduchý: do roku 2020 diagnostikovat 90 procent lidí s HIV, 90 procentům nakažených zajistit léčbu a u 90 procent z nich hodnoty viru srazit na minimum. Země, kterým se tohoto cíle podařilo dosáhnout (například Švédsko), hlásí výrazný pokles úmrtí, snížení počtu nově nakažených i výrazné úspory, protože nemocní nezabírají lůžka v nemocnicích.

HIV v Česku

V Česku je v současnosti asi tři tisíce lidí nakažených HIV, což představuje asi 0,05 procenta populace. Nových případů však stále přibývá.

V roce 2015 lékaři zaznamenali 266 nových případů, loni do konce října už 257. Nárůst je způsobený zejména nechráněným sexuálním stykem.

„Lidé si nedávají pozor, zároveň to v současné době už není takovým strašákem, jakým to bývalo. V podstatě HIV pozitivní člověk už může žít normální běžný život, aniž by se to u něj projevilo,“ vysvětlil loni v listopadu pracovník České společnosti AIDS pomoc Lukáš Rybníček (více zde).

Rusko je od splnění plánu na míle daleko. Léčbu v současnosti podstupuje 260 tisíc lidí, tedy asi jen čtyřicet procent lidí, u nichž byl virus HIV diagnostikován. Epidemie se šíří tak rychle, že zastaralé a podfinancované zdravotnictví nestíhá. V zemi funguje pouhých sto AIDS center a jejich čekárny jsou neustále přeplněné.

Léky na HIV jsou navíc drahé a řada lidí si je nemůže dovolit. Zatímco v JAR stojí kvalitní léčba v průměru 85 dolarů ročně, v Rusku vyjde na 1 300 dolarů. „Nejhorší je, že zdravotnické úřady nyní nakupují levnější léky. Některé z nich mají strašné vedlejší účinky. Jejich logika je, že stejně budete užívat cokoliv, co od nich dostanete,“ řekl The Moscow Times Andrej Skvorcov z organizace Pacientskij kontrol, která distribuci léků monitoruje.

Západní spiknutí

Jednou z největších překážek v tažení proti HIV představuje ruská protidrogová politika a trvající kriminalizace substituční léčby, která v ostatních zemích přinesla nepřehlédnutelné výsledky. Nejde jen o to, že metadon se užívá orálně a nikoliv nitrožilně jako heroin. Lékaři také mají o nakažených narkomanech lepší přehled a mohou je k léčbě choroby přimět.

V Rusku však vstupuje do hry politika. „Metadon spadá do stejné kategorie jako tolerance vůči gayům - obojí jsou zvrhlé západní praktiky,“ řekl webu Foreign Policy Sergej Lukaševskij ze Sacharovova centra. Nulová tolerance státu k drogám nepramení jen z konzervativní povahy ruského režimu, ale i faktu, že závislost na drogách je velkou částí veřejnosti stále považována za osobní selhání.

Tataři jdou příkladem

Ukázkově se k problému HIV postavila vláda Tatarstánu. Úřady bohaté republiky, jejíž obyvatelstvo se převážně hlásí k islámu, financují výměnu injekčních stříkaček, rozdávání kondomů, osvětové programy ve školách či prevenci mezi prostitutkami.

Léčbu podstupuje 62 procent nakažených HIV, což je nejvíc v celém Rusku. Vláda v Kazani dokonce před rokem uspořádala charitativní maraton, který měl na problematiku HIV upozornit.

V souvislosti s metadonem se dokonce čas od času objeví slova o mezinárodním spiknutí. „Lidé účastnící se této vražedné terapie jsou vězni, kteří jsou spoutáni svými chemickými okovy. Pokusy legalizovat ji v Rusku nejsou motivovány zdravotnickými zájmy, ale politickými ambicemi globální lékárenské lobby a hospodářskými zájmy farmaceutických společností,“ pronesl před dvěma lety ředitel federálního protidrogového úřadu Viktor Ivanov.

Protidrogový úřad se pod jeho vedením zabýval například pronásledováním pekařů, kteří si objednali podezřele mnoho máku (o případu více zde) či omezováním dodávek opioidů do hospiců. Loni byl sice Ivanov vyhozen a úřad přešel pod ministerstvo vnitra, nekompromisní postoj vůči substituční léčbě však zůstává a lidem užívajícím metadon nadále hrozí až dvacet let vězení.

Konzervativní postoje vládních elit se projevují i odporem vůči preventivním metodám, které jsou na Západě obvyklé. Investice do sexuální výchovy, bezplatného testování HIV, distribuce kondomů či výměny injekčních stříkaček jsou zanedbatelné a některé neziskové organizace zabývající se prevencí hovoří dokonce o sabotáži ze strany státu.

Napětí mezi Moskvou a Západem ostatně ovlivňuje i jejich fungování. Neziskové organizace, které se spoléhají na financování ze zahraničí, se totiž musí označovat jako „zahraniční agenti“ a těší se zvýšené pozornosti státních orgánů. Řada z nich nedokázala úřední šikaně čelit a skončila.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Pobřeží Chorvatska zasáhly rozsáhlé požáry (21.8.2017)
Požáry v Chorvatsku přímo ohrožují město Drniš, rozšířily se i u Omiše

Situace na jadranském pobřeží Chorvatska se v noci a nad ránem zdramatizovala. Na 400 hasičů a dobrovolníků se pokouší zachránit město Drniš u Šibeniku. V...  celý článek

Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení (21.8.2017)
Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení, zemřeli nejméně dva lidé

Jihoitalský ostrov Ischia v pondělí večer zasáhlo zemětřesení o síle 4. Agentura Reuters uvedla, že se zřítilo několik budov. Italský list Corriere della Sera...  celý článek

Muslimská komunita v Ripollu vyjádřila soustrast blízkým obětí teroristických...
Pro místní jsme stále Maurové, říká bratranec katalánských teroristů

Byli mladí a neměli žádné sociální ani pracovní problémy. Přesto se nechali zlákat radikálním imámem a spáchali nejhorší teroristický útok ve Španělsku od roku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.