Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Využije Putin řecké agónie a oslabí Evropu? Jen čeří vodu, míní expert

  19:37aktualizováno  19:37
Pokud evropští státníci nenajdou způsob, jak zachránit krachující Řecko, může to nahrát zájmům Kremlu. Politický geograf Michael Romancov však ujišťuje, že řecké námluvy s Ruskem jsou spíše show pro diváky.

Ruský prezident Vladimir Putin a řecký premiér Alexis Tsipras (8. dubna 2015) | foto: Profimedia.cz

Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi hraje současná situace do karet, píše ve své analýze agentura Reuters.

Řecká krize odklání pozornost od probíhající války na Ukrajině a pokud by si Putin dokázal Atény zavázat finanční pomocí, získal by možnost, jak nabourat křehkou jednotu Evropy v otázce protiruských sankcí, či zkomplikovat rozhodování ve strukturách Severoatlantické aliance. A Rusko by také určitě velmi rádo získalo větší přístup do řeckých přístavů.

Svojí roli hraje i zemní plyn. Ruský a řecký ministr energetiky v polovině června podepsali předběžnou dohodu o výstavbě nového plynovodu. Projekt v hodnotě dvou miliard eur by měl vést přes Turecko a Řecko a nahradit plynovod South Stream, který kvůli ruské anexi Krymu zablokovala Evropská unie.

Pád impéria?

Ruská státní média už nyní řeckou krizi často líčí jako začátek pádu Evropské unie. „Za krátko bude mnoho zemí mít důvod opustit EU, ale Řecko bude tím prvním, kdo sebral odvahu to udělat. Všechno je špatné a míří to k pádu evropského impéria,“ napsal ruský krajně levicový politik Eduard Limonov ve svém článku Pád impéria zveřejněném v deníku Izvěstija.

Někteří ruští experti už vyzvali Řecko, aby zpřetrhalo vazby na své západní partnery a připojilo se k Euroasijské unii, tedy ekonomickému společenství Ruska, Běloruska, Kazachstánu a Arménie, kterému dominuje Moskva. „Mají jednu možnost: odejít z NATO a pak se připojit k nám,“ prohlásil prominentní ekonom Michail Děljagin na adresu Řeků.

Šance pro expanzi ruského vlivu v Evropě si všiml i americký deník Washington Times, který apeluje na větší zapojení Spojených států. „Obamova administrativa nevidí celý obrázek, když se aktivněji nezapojuje v řecké dluhové krizi. Pokud nebude vyřešena, může znamenat expanzi ruského vlivu v regionu a zároveň podkopání důvěry v Evropskou unii a NATO,“ cituje deník bývalého člena americké Bezpečnostní rady státu Henryho Naua.

Ruská finanční pomoc Řecku však není příliš pravděpodobná, Moskva má kvůli levné ropě a západním sankcím svých vlastních problémů víc než dost. Kreml veškeré spekulace, že na poslední chvíli zachrání své západní pravoslavné bratry před bankrotem, odmítá - dluhová krize je prý problémem Atén a jejich věřitelů, nikoliv Ruska. Podle analytiků Reuters je však možné, že Putin jen čeká na správný čas.

„Čeří vodu“

Levicový řecký premiér Alexis Tsipras letos už dvakrát navštívil Rusko a na konferenci v Petrohradu se vyjádřil o důležitosti spolupráce s Moskvou. Po nedělním referendu s Putinem znovu hovořil po telefonu.

Fotogalerie

„Alexis Tsipras jezdil do Ruska, aby ukázal EU, že může dělat i něco jiného. Může náznaky námluv s Ruskem Brusel vydírat a už ukázal, že se nebojí. Aby si ale s Ruskem reálně navzájem pomohli, tak na to nemají prostředky,“ soudí politický geograf Michail Romancov.

Podle Romancova jsou náznaky námluv mezi Tsiprasem a Putinem jen show pro diváky. „Všechno ostatní se vaří z vody pro publikum. Takový signál - jsme důležití - pro Rusko, nejsme opuštění - pro Řecko,“ rozebírá dál Romancov.

Putin podle něj čeří vodu, protože si uvědomuje, že jakákoliv komplikace poměrů uvnitř eurozóny je pro něj výhodná. „Rusko se snaží prezentovat jako stabilní stát obklopený nestabilním prostředím, ať už se jedná o střední Asii, válkou zmítanou Ukrajinu nebo krizí zmítané Řecko. V tomhle kontrastu Rusko generuje profit, ale ve skutečnosti nemá Řecko Rusku co nabídnout,“ vysvětluje Romancov.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.