Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: AP

Ruští disidenti na Ukrajině lepší život nenašli, hrozí jim vyhoštění

  • 637
Řada ruských disidentů na sebe během Majdanu kvůli schvalování revoluce poštvala úřady a rozhodla se proto hledat nový život na Ukrajině. Lepší budoucnost je však v nové vlasti nečeká. Úřady mnohým odmítají udělit azyl a hrozí jim proto vyhoštění. I přesto dál bojují, byť na dálku, za lepší Rusko.

Jen pár dní po tom, co ruský psycholog Pjotr Ljubčenkov zveřejnil na internetu sérii komentářů, ve kterých odsoudil ruskou podporu separatistů na východě Ukrajiny, rozezněl se u něj doma telefon a neznámý hlas mu začal vyhrožovat. Později ho na deset dní zadržela policie. Psal se červen roku 2014 a boje v Donbasu byly v plném proudu. Pjotr tušil, že v Rusku ho dobrá budoucnost nečeká a rozhodl se, že odjede na Ukrajinu. Představoval si lepší život, kde se nebude muset bát projevovat své názory.

Na Ukrajině živoří statisíce uprchlíků z Donbasu, Kyjev jim nevěří

Po roce a půl však přišlo vystřízlivění. Jeho žádost o udělení azylu úřady opakovaně zamítly. Pjotr nyní čelí hrozbě vyhoštění ze země a nucenému návratu do Ruska, kde je obviněn z extremismu a zcela jistě by skončil ve vězení. Další ruské aktivisty a disidenty od cesty na Ukrajinu zrazuje. „Radím jim, aby tady nežádali o politický azyl. Pokud jste v ohrožení, raději to zkuste v jiné zemi. Ukrajina není bezpečným místem pro ruské uprchlíky,“ sdělil Rádiu svobodná Evropa.

Podobných případů odpůrců ruského režimu, kteří neúspěšně hledali bezpečí na Ukrajině, je celá řada. Kyjev však pochybení odmítají. „Pokud si to žadatel o azyl přeje, jsme připraveni posoudit každý případ spolu s agenturou OSN pro uprchlíky a organizacemi na ochranu lidských práv. Nebráníme se názoru nezávislých expertů,“ vysvětluje mluvčí ukrajinského imigračního úřadu Serhij Hunko.

Realita je však podle aktivistů jiná. Ruští političtí uprchlíci podle nich při žádosti o azyl na Ukrajině naráží na celou řadu překážek. „Je nepřípustné, abychom neposkytli azyl lidem, kteří čelí ve své vlasti pronásledování kvůli opozičnímu smýšlení,“ uvedla na svých webových stránkách Charkovská skupina na ochranu lidských práv.

Dlouhý boj o azyl

Ruský opoziční aktivista Vjačeslav Martynov patřím k těm šťastnějším. V roce 2014 opustil svou vlast a usadil se v Charkově. Po dlouhé soudní bitvě mu byla před pár týdny udělena zvláštní ochrana a získal povolení k pobytu na Ukrajině. Martynov si v Rusku zadělal na problémy organizováním demonstrací za větší autonomii některých jižních částí země.

Tvrdá ruka Kremlu před časem dopadla také na Irinu Belačevovou, chemičku z předměstí Moskvy. Na Majdan poprvé zavítala v prosinci 2013, nejprve jako turistka, později jako účastnice protestů. Znepokojovalo jí, že mnozí Rusové vnímají demonstranty jako zločince. V Moskvě proto založila „školu odporu“, kde s kolegy z akademické sféry diskutovala o tom, jak by měl vypadat správný demokratický stát.

Slavný proruský aktivista z Krymu žije v chudobě, Kreml na něj zapomněl

„Byla jsem jen obyčejná aktivistka. Začala jsem chodit i na protestní pochody proti legislativě Vladimira Putina. Všichni jsme viděli, že vede naši zemi ke katastrofě. Po tom, co jsem se účastnila několika protestů, jsem pochopila, že už nadále nemohu bojovat proti ruské propagandě, která prosákla do celé společnosti,“ popisuje poměry v Rusku Irina.

Když se vydávala do moskevských ulic s transparentem „Ukrajinci a Rusové jsou bratři, NE válce“, lidé ji slovně napadali. Jeden muž se s ní chtěl dokonce prát. „Lidé v Rusku jednoduše neakceptují pravdu. Rozhodla jsem se proto vydat do Kyjeva,“ popisuje. Nyní zde provozuje svou „školu odporu“.

Od blogování k útěku na Ukrajinu

Svých aktivit se nehodlají vzdát ani další ruští disidenti žijící na Ukrajině. S hledáním bydlení v Kyjevě nemají problém. Už před příjezdem jsou totiž v kontaktu s místními aktivisty, kteří vše dopředu zařídí. Své o tom ví někdejší moskevský bloger Pavel Šechman. „Proti Putinovi jsem byl hned od začátku. Už od roku 2007 jsem byl součástí protestního hnutí. Při jednom z nich mě také poprvé zatkli,“ sdělil serveru Open Democracy.

Donbaští legionáři jsou v pasti. Kyjev se k nim nehlásí, domů nemohou

Když na internetu sledoval záběry z protestů na Majdanu, nevěřil vlastním očím. „Majdan byl pro mě naplněním všech našich snů. Bylo to něco, co jsme chtěli vidět i v Moskvě,“ vzpomíná. Místo revoluce ho však začala vyšetřovat policie kvůli blogovému příspěvku, ve kterém rozebíral smrt jedenácti ukrajinských vojáků. Tvrdil v něm, že vojáci byli popraveni po tom, co odmítli dát rozhovor ruským novinářům.

Vyšetřovatelé ho později obvinili z podněcování násilí a Šechman skončil v domácím vězení. V polivně února loňského roku se mu však podařilo uprchnout. V hlavě měl jediný cíl – dostat se do Kyjeva. Na hranicích se setkal s aktivistou Vladimirem Malyšjevem, který se v minulosti účastnil protivládních protestů v Moskvě a Petrohradu a později také revoluce na Majdanu.

Se Šechmanem se shodli, že boj proti Putinově vládě nemůže být v Rusku úspěšný. Své snažení proto nasměrovali na Ukrajinu, kde nyní tisknou vlastní noviny. Stále žijí v nejistotě. Ukrajinské úřady jim nepomáhají. Oni jsou však odhodláni na Ukrajině zůstat.

Zpět do Ruska se vrátit nechtějí. Svůj boj za lepší Rusko, podobně jako desítky dalších disidentů, vedou na dálku.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video