Zdůraznil, že je nutné mít s NATO "rovnoprávné" vztahy, a na vysvětlenou dodal, že odpor nebo znepokojení Moskvy vůči alianci vyplývají z "pokusů vyloučit Rusko" z diskuse o rozšíření této organizace o východoevropské země.
"Byli jsme proti rozšíření NATO na východ," konstatoval Putin. "Ale rozpory ohledně toho, jak by měly vypadat nové mechanismy mezinárodní bezpečnosti, neznamenají, že budeme odříznuti od zbytku světa, to není řešení", řekl Putin.
Zlomené Čečensko
Ve stejném rozhovoru, který úřadující ruský prezident BBC poskytl 29. února, Putin dále uvedl, že válku v Čečensku považuje za rozhodnutou. "Vojenské operace co nevidět skončí," řekl. "Organizovaný odpor je v tuto chvíli podle mě prakticky vyloučený.
Jeho optimismus však v Rusku nesdílí zdaleka všichni politici.
"Čečenci nejsou z těch lidí, kteří by přijali porážku. Přítomnost ruských jednotek bude trvat desetiletí," varoval předseda dolní komory ruského parlamentu, Státní dumy, Genadij Selezňov.
Boje stále neutichají
Ruské síly 4. března pokračovaly v bombardování vesnic podél Argunské soutěsky na jihu Čečenska.
Během noci federální letectvo podniklo 70 náletů. Čečenští povstalci zase zaútočili ráno 5. března na několik konvojů ruského ministerstva vnitra a kontrolní stanoviště v severním Čečensku.
Kolem obce Duba-Jurt u ústí Argunské soutěsky zaujalo pozice velké množství ruských vojáků a příslušníků jednotek zvláštního určení. Dále na jihu ruské letouny a dělostřelectvo ostřelovaly obce Ulus-Kert, Zony a Bolšije Varandy. V obci Ulus-Kert je podle ruských zdrojů soustředěno 1000 až 1500 povstalců.
