Jak oznámil v neděli mluvčí ruského ministerstva zahraničí Alexander Jakovenko, Moskva jednoznačně odmítá rozmístění cizích vojáků či zbraňových systémů poblíž svých hranic.
Moskva přišla z prohlášením jen dva dny před zasedáním ministrů členských zemí NATO ve španělském Madridu, kde chce otázku bezpečnostních záruk nastolit.
"Chceme si s NATO vyjasnit, jaké vojenské dopady může rozšíření aliance mít," uvedl Jakovenko.
Podle Jakovenka Rusko sice věří prohlášením vrcholných představitelů aliance, že NATO a pobaltské země budou respektovat ruské zájmy a dodrží mezinárodní smlouvu o nešíření konvenčních zbraní v Evropě, ale Rusko potřebuje jasné záruky.
O rozšíření aliance o sedm nových zemí včetně tří pobaltských republik rozhodly členské státy NATO loni v listopadu v Praze. Území států Severoatlantické aliance by se k nelibosti Moskvy mělo posunout už příští rok a právě v Pobaltí se dotýkat přímo ruských hranic.
Rozšíření Severoatlantické aliance zejména o tři pobaltské státy Moskva odmítala už od počátku, kdy se o robustním rozšíření a vstupu až sedmi zemí začalo vůbec uvažovat.
"Vždy jsme říkali, že mechanické rozšíření NATO bez reorientace vojenského programu neodpovídá zájmům bezpečnosti ve světě a v euroatlantickém prostoru," prohlásil například naposledy loni při pražském listopadovém summitu ruský ministr zahraničí Igor Ivanov.
Ruský prezident Vladimír Putin varoval, že rozšíření Severoatlantické aliance v žádném případě nesmí omezit ruské zájmy a přijetí Litvy, Lotyšska a Estonska do NATO označil za doslova omyl.
