Život v Kábulu. Muži krmí holuby před jednou z mešit (26. srpna 2011)

Život v Kábulu. Muži krmí holuby před jednou z mešit (26. srpna 2011) | foto: Reuters

Rusko chce po odchodu Američanů z Afghánistánu posílit vliv v oblasti

  • 22
V tádžické metropoli Dušanbe se sešli prezidenti Ruska, Tádžikistánu, Afghánistánu a Pákistánu. Řešili bezpečnostní situaci ve Střední Asii po plánovaném stažení spojeneckých vojsk z Afghánistánu. Moskva naznačila, že po odchodu Američanů chce v regionu posílit svou roli.

Tádžický hostitel Imomali Rachmon a prezidenti Dmitrij Medveděv, Hamíd Karzáí a Ásif Alí Zardárí na závěr regionálního summitu podpořili takzvaný proces národního usmíření v Afghánistánu, při čemž se zavázali k posílení spolupráce v boji s pašováním drog a náboženským extremismem.

Podle místní agentury Avesta má v regionu vzniknout "protiteroristická struktura" inspirovaná Ruskem, které zápasí s epidemickým rozšířením drogové závislosti a obává se exploze islamismu na svých jižních hranicích.

Na summitu zazněla výzva k zajištění bojeschopnosti afghánské armády a policie, která by měla postupně přebírat odpovědnost za klid a pořádek v afghánských provinciích. Čtvrtina z nich sousedí se státy bývalého Sovětského svazu.

Hamid Karzáí (vlevo), Imomali Rachmon (druhý zleva), Dmitrij Medveděv (druhý zprava) a Asif Alí Zardárí (vpravo) v Dušanbe (2. září 2011)

Rusko se na výcviku afghánských vojáků podílí jen omezeně, ale podle diplomatů nebude váhat s investicemi do afghánské i tádžické ekonomiky.

Zklidnění oblasti je priorita

Prezident Medveděv navrhl cestovní mapu hospodářské spolupráce, která by měla zahrnovat i ambiciózní projekty, jakým je třeba stavba plynovodu z nalezišť v Turkmenistánu přes Afghánistán a Pákistán do Indie. Rozpracovány jsou i plány na budování dálkového elektrického vedení a na propojení železničních tras a silnic.

Zklidnění výbušné oblasti po odchodu amerických vojsk (plánovaném na rok 2014) se postupně stává jednou z priorit ruské zahraniční politiky. Moskva zvažuje návrat tisíců pohraničníků na tádžicko-afghánskou hranici, přes níž do Střední Asie a dál do Ruska pronikají obrovské objemy pašovaných drog.

Rusko má dnes největší spotřebu heroinu na osobu, dva miliony lidí jsou tu závislé na drogách a čtvrtina veškerého afghánského heroinu přichází do federace přes středoasijské země.

Ruská základna zůstane v Tadžikistánu i další půlstoletí

Představitelé Ruska a Tádžikistánu se v pátek také dohodli na prodloužení smlouvy o umístění ruské základny na tádžickém území o dalších 49 let. Moskva si v roce 2004 pronajala základnu na západě země a má tam rozmístěno asi 6 tisíc příslušníků motostřelecké divize. Je to největší ruský armádní útvar umístěný mimo hranice Ruska.

Imomali Rachmon (druhý zleva) hovoří s Dmitrijem Medveděvem (vlevo) v Dušanbe. Před nimi kráčí Hamíd Karzáí (2. září 2011)

Význam základny podle tádžických médií ještě stoupne po roce 2014, po odchodu Američanů z Afghánistánu. Rachmon po jednání s Medveděvem označil přítomnost ruských vojáků za významný faktor stability v regionu. Poukázal na odpovědnost obou zemí za bezpečnost středoasijského regionu a řekl, že Moskva a Dušanbe mají v úmyslu dál posilovat vojenskou spolupráci.

Medveděv už před tím v Dušanbe naznačil, že bezpečnost Střední Asie, kterou Kreml tradičně označuje za "blízké pohraničí", by měly zajistit i regionální struktury, jejichž vznik Moskva inspirovala. Je to zejména Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), bezpečnostní spolek sedmi postsovětských států.

Ruský prezident v Dušanbe novinářům řekl, že vnější pomoc při zajištění bezpečnosti regionu je důležitá, nikoli ale rozhodující. "Odpovědnost za to, co se tu děje, nakonec stejně zůstane na nás," prohlásil šéf Kremlu.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video