Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rusko chce mluvit do rozšíření NATO

  15:20aktualizováno  15:20
Moskva chce kontrolovat základny NATO. Prohlášení ruského ministra obrany Sergeje Ivanova na zasedání ministrů v Mnichově vyvolalo ostrou kritiku. Americký senátor John McCain dokonce podle listu New York Times nazval Ivanova "moskevským neoimperialistickým ministrem".

Rusko má výhrady k budoucímu rozšíření NATO o tři bývalé sovětské republiky Litvu, Lotyšsko a Estonsko.

Moskva po alianci požaduje bezpečnostní záruky, že po vstupu pobaltských republik, nebudou na území těchto států rozmístěny žádné cizí alianční vojenské jednotky.

Ruský ministr obrany Sergej Ivanov na zasedání ministrů obrany členských zemí NATO požadoval, aby ruští inspektoři mohli kdykoliv namátkově zkontrolovat základny rozmístěné na území nových členských zemí aliance, především Litvy, Lotyšska a Estonska. "Měli by mít možnost se přesvědčit, že nepředstavují žádnou hrozbu pro Rusko," řekl Ivanov.

Jeho slova okamžitě vyvolala ostrou vlnu kritiky především USA. Americký senátor John McCain podle listu New York Times označil Ivanova za "moskevského neoimperialistického ministra" a obvinil Rusko z nedemokratického chování.

V kritice přitom nešetřil ani ruského prezidenta Vladimíra Putina za rostoucí omezování demokracie v Rusku i vměšování se do záležitostí sousedních zemí.

Jako příklady senátor McCain zmínil ruskou podporu jedinému diktátorskému režimu v Evropě běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, obsazení části Moldavska a Gruzie či neustále hrozby Pobaltským státům, které dlouhá léta usilují o návrat do demokratické Evropy.

Podle senátora McCaina Rusko na svém nedemokratickém chování a hrozbách rozhodně nevydělá a spíše se samo vyloučí ze společnosti západních demokracií, uvedl list New York Times.

Ivanov na obranu ruské zahraniční politiky prohlásil, že Moskva sice věří prohlášením vrcholných představitelů aliance, že NATO a pobaltské země budou respektovat ruské zájmy a dodrží mezinárodní smlouvu o nešíření konvenčních zbraní v Evropě, ale Rusko potřebuje jasné záruky.

Obavy má Moskva podle expertů ale především z možného stěhování amerických základen v západní Evropě směrem na východ - nejčastěji je přitom zmiňováno Polsko, Rumunsko či Bulharsko.

O rozšíření aliance o sedm nových zemí včetně tří pobaltských republik rozhodly členské státy NATO předloni v listopadu v Praze. Území států Severoatlantické aliance by se k nelibosti Moskvy mělo posunout už letos na jaře a právě v Pobaltí se dotkne přímo ruských hranic.

Připravujeme další informace...

<span style='color:red;background-color:yellow;'>natoaktual</span>.cz - Informační a zpravodajský portál o NATO

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dynamická ukázka modifikovaného  pancéřového bojového tanku T-72M4 CZ
Na Dnech NATO se bojovalo na zemi i ve vzduchu. Saúdy zradilo počasí

I přes nepřízeň počasí navštívilo sobotní program Dnů NATO v Ostravě více než 65 tisíc lidí. Pro diváky pravděpodobně nejatraktivnější představení...  celý článek

Americké stroje F-22 Raptor na základně Lakenheath v Británii
Superstíhačky jsou zpátky v Evropě. Raptory se zapojí do několika cvičení

Hned šest superstíhaček F-22 Raptor vyslaly Spojené státy o víkendu znovu do Evropy v rámci balíčku na odstrašení Ruska. Jde o teprve třetí nasazení těchto...  celý článek

Cvičení „Mobilizace 2017“. Ostrými tankovými střelbami na Libavé vyvrcholily...
Obraně se politici věnují povrchně, vyplývá z analýzy programů stran

Většina stran a hnutí se obranné politice věnuje spíše povrchně. Když už se téma obrany v programu stran objeví, je často propojeno s dalšími tématy, které...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.