Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rusko chce mluvit do rozšíření NATO

  15:20aktualizováno  15:20
Moskva chce kontrolovat základny NATO. Prohlášení ruského ministra obrany Sergeje Ivanova na zasedání ministrů v Mnichově vyvolalo ostrou kritiku. Americký senátor John McCain dokonce podle listu New York Times nazval Ivanova "moskevským neoimperialistickým ministrem".

Rusko má výhrady k budoucímu rozšíření NATO o tři bývalé sovětské republiky Litvu, Lotyšsko a Estonsko.

Moskva po alianci požaduje bezpečnostní záruky, že po vstupu pobaltských republik, nebudou na území těchto států rozmístěny žádné cizí alianční vojenské jednotky.

Ruský ministr obrany Sergej Ivanov na zasedání ministrů obrany členských zemí NATO požadoval, aby ruští inspektoři mohli kdykoliv namátkově zkontrolovat základny rozmístěné na území nových členských zemí aliance, především Litvy, Lotyšska a Estonska. "Měli by mít možnost se přesvědčit, že nepředstavují žádnou hrozbu pro Rusko," řekl Ivanov.

Jeho slova okamžitě vyvolala ostrou vlnu kritiky především USA. Americký senátor John McCain podle listu New York Times označil Ivanova za "moskevského neoimperialistického ministra" a obvinil Rusko z nedemokratického chování.

V kritice přitom nešetřil ani ruského prezidenta Vladimíra Putina za rostoucí omezování demokracie v Rusku i vměšování se do záležitostí sousedních zemí.

Jako příklady senátor McCain zmínil ruskou podporu jedinému diktátorskému režimu v Evropě běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, obsazení části Moldavska a Gruzie či neustále hrozby Pobaltským státům, které dlouhá léta usilují o návrat do demokratické Evropy.

Podle senátora McCaina Rusko na svém nedemokratickém chování a hrozbách rozhodně nevydělá a spíše se samo vyloučí ze společnosti západních demokracií, uvedl list New York Times.

Ivanov na obranu ruské zahraniční politiky prohlásil, že Moskva sice věří prohlášením vrcholných představitelů aliance, že NATO a pobaltské země budou respektovat ruské zájmy a dodrží mezinárodní smlouvu o nešíření konvenčních zbraní v Evropě, ale Rusko potřebuje jasné záruky.

Obavy má Moskva podle expertů ale především z možného stěhování amerických základen v západní Evropě směrem na východ - nejčastěji je přitom zmiňováno Polsko, Rumunsko či Bulharsko.

O rozšíření aliance o sedm nových zemí včetně tří pobaltských republik rozhodly členské státy NATO předloni v listopadu v Praze. Území států Severoatlantické aliance by se k nelibosti Moskvy mělo posunout už letos na jaře a právě v Pobaltí se dotkne přímo ruských hranic.

Připravujeme další informace...

<span style='color:red;background-color:yellow;'>natoaktual</span>.cz - Informační a zpravodajský portál o NATO

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Odtajněné dokumenty NATO. Jaderné síly středního a krátkého dosahu od roku 1987
Odtajněné dokumenty NATO ukazují studenou válku v číslech

Nedávno odtajněné dokumenty Severoatlantické aliance názorně ukazují v číslech, dobových grafech, mapách a grafikách, jak se v dobách studené války vyvíjelo...  celý článek

Ve Vyškově ukončilo šestitýdenní výcvik 67 nových příslušníků Aktivních záloh
Do výcviku záloh přijala armáda rekordní počet dobrovolníků

Do šestitýdenního armádního kurzu základní přípravy nastoupil rekordní počet zájemců o službu v aktivní záloze. Informovalo o tom velitelství výcviku ve...  celý článek

Cvičení „Mobilizace 2017“. Ostrými tankovými střelbami na Libavé vyvrcholily...
Na obranu přidáme do roku 2020, slíbil Stropnickému šéf financí

Do roku 2020 vzrostou české výdaje na obranu na 1,4 procenta hrubého domácího produktu. Dohodli se na tom ministr obrany Martin Stropnický s šéfem financí...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.