Rusko má výhrady k budoucímu rozšíření NATO o tři bývalé sovětské republiky Litvu, Lotyšsko a Estonsko.
Moskva po alianci požaduje bezpečnostní záruky, že po vstupu pobaltských republik, nebudou na území těchto států rozmístěny žádné cizí alianční vojenské jednotky.
Ruský ministr obrany Sergej Ivanov na zasedání ministrů obrany členských zemí NATO požadoval, aby ruští inspektoři mohli kdykoliv namátkově zkontrolovat základny rozmístěné na území nových členských zemí aliance, především Litvy, Lotyšska a Estonska. "Měli by mít možnost se přesvědčit, že nepředstavují žádnou hrozbu pro Rusko," řekl Ivanov.
Jeho slova okamžitě vyvolala ostrou vlnu kritiky především USA. Americký senátor John McCain podle listu New York Times označil Ivanova za "moskevského neoimperialistického ministra" a obvinil Rusko z nedemokratického chování.
V kritice přitom nešetřil ani ruského prezidenta Vladimíra Putina za rostoucí omezování demokracie v Rusku i vměšování se do záležitostí sousedních zemí.
Jako příklady senátor McCain zmínil ruskou podporu jedinému diktátorskému režimu v Evropě běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, obsazení části Moldavska a Gruzie či neustále hrozby Pobaltským státům, které dlouhá léta usilují o návrat do demokratické Evropy.
Podle senátora McCaina Rusko na svém nedemokratickém chování a hrozbách rozhodně nevydělá a spíše se samo vyloučí ze společnosti západních demokracií, uvedl list New York Times.
Ivanov na obranu ruské zahraniční politiky prohlásil, že Moskva sice věří prohlášením vrcholných představitelů aliance, že NATO a pobaltské země budou respektovat ruské zájmy a dodrží mezinárodní smlouvu o nešíření konvenčních zbraní v Evropě, ale Rusko potřebuje jasné záruky.
Obavy má Moskva podle expertů ale především z možného stěhování amerických základen v západní Evropě směrem na východ - nejčastěji je přitom zmiňováno Polsko, Rumunsko či Bulharsko.
O rozšíření aliance o sedm nových zemí včetně tří pobaltských republik rozhodly členské státy NATO předloni v listopadu v Praze. Území států Severoatlantické aliance by se k nelibosti Moskvy mělo posunout už letos na jaře a právě v Pobaltí se dotkne přímo ruských hranic.
Připravujeme další informace...
