Katyň 1943. Odborníci zkoumají nalezené tělesné pozůstatky. Sovětský svaz...

Katyň 1943. Odborníci zkoumají nalezené tělesné pozůstatky. Sovětský svaz tvrdil, že masakr polských důstojníků není jeho dílem. | foto: ©War/UPP/TopFoto, Profimedia.cz

Pravdu o Katyni se příbuzní nedoví, zlomový verdikt ve Štrasburku nepadl

  • 51
Jeden z nejtemnějších okamžiků novodobé polské historie zůstane i nadále zahalen tajemstvím. Evropský soud pro lidská práva pouze konstatoval, že Moskva pochybila při vyšetřování katyňského masakru, při němž sovětská tajná policie za druhé světové války postřílela tisíce zajatých polských důstojníků. Nároky pozůstalých se do budoucna soud nebude moci zabývat.

Evropský soud pro lidská práva v pondělí pouze potvrdil své dřívější stanovisko, že Rusko pochybilo v několika bodech vyšetřování katyňského masakru a následných procesech s pozůstalými obětí. Zlomový verdikt, tedy že by se jeden z klíčových momentů jitřících polsko-ruské vztahy i desetiletí poté, otevřel na půdě evropské justice, nepadl. Z prvních agenturních informací, z nichž čerpala i redakce iDNES.cz, přitom vyplývalo opačné stanovisko.

Podrobnosti o akci, při níž v roce 1940 v katyňském lese a na dalších místech sovětská tajná policie NKVD povraždila na 22 tisíc zajatých polských důstojníků, duchovních a intelektuálů, zůstávaly po desetiletí ukryté v archivech.

Katyňským masakrem se sice v letech 1990 až 2004 zabývali ruští vyšetřovatelé, výsledky jejich práce však nikdy nebyly oficiálně zveřejněny. Vyšetřování bylo zastaveno v roce 2004 a 36 z celkových 183 složek bylo klasifikováno jako "přísně tajných", stojí v oficiální zprávě soudu. Stejného označení se dostalo i samotnému příkazu k ukončení šetření.

Patnáct příbuzných obětí požadovalo, aby jim bylo umožněno nahlédnout do spisů vztahujících se k jejich blízkým a taktéž do příkazu k zastavení vyšetřování, ale jejich žádosti ruská justice opakovaně zamítla. Obrátili se proto ve Štrasburku na Evropský soud pro lidská práva a stěžovali si, že Rusko události dostatečně nevyšetřilo a nevyjasnilo a neumožnilo jim nahlédnout do příslušných dokumentů.

Soud sice uznal, že v těchto ohledech Rusko pochybilo, otázkou viny za masakr jako takový se však nezabýval. Soudci opět dospěli k tomu, že nejsou kompetentní se touto problematikou zabývat, neboť v době hromadné popravy polských důstojníků a tisíců dalších Poláků ještě nebylo Rusko coby nástupnický stát Sovětského svazu signatářem evropské úmluvy o ochraně lidských práv. K té se připojilo teprve v roce 1998.

Jakkoli ruští vyšetřovatelé na případu pracovali i poté, co úmluva vstoupila v platnost, podle soudu byla zásadní šetření učiněna ještě počátkem 90. let a v novém mileniu vyšetřování bylo čistě jen formální záležitostí, než bylo roku 2004 definitivně ukončeno.

Rusko tedy podle Evropského soudu pro lidská práva pochybilo, když pozůstalým odmítlo vysvětlit příčiny ukončení vyšetřování s pouhým odkazem na utajení tohoto dokumentu bez řádného vysvětlení, proč tomu tak je. Odpovědi se nedostalo ani samotnému soudu. Moskva i nadále argumentuje tím, že by zveřejnění těchto spisů mohlo ohrozit ruskou národní bezpečnost.

Verdikt vynesený v pondělí ve Štrasburku tak zavřel cestu ke znovuotevření víc než 70 let starých událostí na půdě novodobé evropské justice. Na Evropský soud pro lidská práva se tak do budoucna nebudou moci obracet příbuzní obětí a žádat po Rusku kompenzace, jak by tomu bylo v případě, že by se soud rozhodl opačně.

Moskva podíl na smrti tisíců Poláků až do počátku 90. let tvrdošíjně odmítala a svalovala vinu na nacistické Německo. Teprve v roce 1990 tehdejší sovětský prezident Michail Gorbačov připustil, že za masakrem stál Kreml a katyňskou tragédii označil "za jeden z nejtěžších zločinu stalinismu". O dva roky později se pak jeho následovník Boris Jelcin za masakr omluvil a předal tehdejšímu polskému prezidentovi Lechu Walęsovi některé k němu se vztahující dokumenty.

Složku, kterou kdysi předal Jelcin Polákům, nechal před třemi lety tehdejší ruský prezident Dmitrij Medveděv zveřejnit na webových stránkách ruského státního archivu. Byl to však jen zlomek informací, kterými Rusko disponuje.

Příbuzným obětí se tak dosud nedostalo řádného přístupu ke všem dokumentům mapujícím osudné události roku 1940 a za masakr 22 tisíc lidí nebyl nikdo potrestán.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video