Vladimir Putin během televizní besedy s národem (16. dubna 2015) | foto: Reuters

Rusko bude moci ignorovat verdikty mezinárodních soudů, rozhodl Putin

  • 1566
Rusko nebude muset plnit rozsudky Evropského soudu pro lidská práva a dalších mezinárodních soudů, pokud ústavní soud shledá, že odporují ruské ústavě. Umožní to novela zákona o ústavním soudu, kterou v úterý podepsal prezident Vladimir Putin. Podle opozičního poslance se tím omezí práva Rusů.

Generální tajemník Rady Evropy Thorbjörn Jagland v reakci na novelu upozornil Moskvu na její závazek dodržovat rozsudky štrasburského soudu. „Kompatibilita štrasburských rozsudků s ústavami se zkoumala v některých zemích, v Německu, Itálii či Rakousku,“ připomněl a dodal, že tyto země „dosud byly vždy schopny najít řešení v souladu s úmluvou“, a „to by mělo být možné v Rusku také“.

Podle zákona má ruský ústavní soud na žádost prezidenta či vlády rozhodovat o tom, zda je možné splnit rozsudek mezinárodního orgánu pro ochranu lidských práv a svobod.

Kyjev zažaluje Rusko v Haagu. Důkazy dodal Putin, tvrdí Jaceňuk

Ruská ústava má v tomto „vyšší právní platnost“ a „nezpochybnitelnou prioritu“, uvedl jeden z autorů zákona, předseda sněmovního výboru pro ústavní právo Vladimir Pligin.

Nové ustanovení podle něj nijak nepoškodí investice či ochranu soukromého vlastnictví v Rusku. Případy, kdy o souladu mezinárodního verdiktu s ruskou ústavou bude rozhodovat ústavní soud, budou prý zcela ojedinělé.

Naopak podle opozičního poslance Dmitrije Gudkova předloha umožní libovůli při uznávání verdiktů mezinárodních soudů, a tak omezí práva ruských občanů, kteří patří k nejčastějším stěžovatelům ve Štrasburku. Schválení zákona podle něj také povede k odchodu zahraničních investorů z Ruska.

Předlohu počátkem prosince schválili poslanci Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, a pak následoval souhlas senátorů z Rady federace.

Rusko chce lépe čelit „tendenčním rozsudkům“

Navrhovatelé se netajili tím, že nová právní úprava má zajistit „právní svrchovanost Ruské federace“ a pomoci „čelit tendenčním rozsudkům“ vymáhajícím od Ruska vysoké kompenzace ze státního rozpočtu.

Rusko podepsalo evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod v roce 1996. Její ratifikací Moskva uznala jurisdikci štrasburského soudu a zavázala se plnit jeho rozhodnutí.

Štrasburský soud loni Moskvě nařídil zaplatit 1,9 miliardy eur (v přepočtu přibližně 51 miliard korun) akcionářům někdejší největší ropné společnosti Jukos, kterou stát po uvěznění ropného magnáta a oponenta Kremlu Michaila Chodorkovského úmyslně přivedl k bankrotu (více o verdiktu soudu čtěte zde). Rusko se odvolalo, ale odvolání bylo zamítnuto. Ruské ministerstvo spravedlnosti pak prohlásilo, že další kroky Moskvy budou vycházet ze suverénních zájmů Ruska a z ruské ústavy.

Moskva také odmítá verdikt arbitrážního soudu v nizozemském Haagu, který loni v červenci nařídil Moskvě vyplatit akcionářům za vyvlastnění ropné společnosti Jukos 50 miliard dolarů (přes 1,2 bilionu korun) (více čtěte zde).

Putin dal Chodorkovskému milost v prosinci 2013. Podnikatel se tak mohl po letech ve vězení konečně znovu setkat se svými rodiči:

22. prosince 2013

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video