Západní i ruská média přikládala dvoudennímu jednání v Minsku velký význam. Měl se podle nich projednávat konstituční akt, jehož schválení je předpokladem skutečného vzniku nového státního celku.
Spekulovalo se dokonce o tom, že v čele nového státu by jako prezident stanul Putin, jemuž v březnu končí mandát. Tím by získal třetí období, a přitom by neporušil ústavu.
Lukašenko ale očekávání zchladil. "Je překvapující, kolik rozruchu vzbudila návštěva," řekl "Tady takový názor nepanuje," dodal.
Očekávání zmírňovala také Moskva. "Přes informace, které zveřejňují média, není otázka o ústavním aktu svazového státu na programu jednání," uvedl zdroj z Kremlu.
