Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rusko a USA se před haagským soudním dvorem hádaly kvůli Kosovu

  17:35aktualizováno  17:35
Před Mezinárodním soudním dvorem v Haagu se dnes střetly Rusko a USA kvůli jednostrannému vyhlášení nezávislosti Kosova, které Srbové u tohoto soudu napadli. Zatímco americký delegát soud vyzval, aby nezávislost uznal, jeho ruský protějšek s odkazem na někdejší rezoluci Rady bezpečnosti OSN žádal obnovu jednání o statusu tohoto území.

Srbská delegace při projednávání legality kosovské nezávislosti v Haagu | foto: AP

Většinou Albánci obývané Kosovo jednostranně vyhlásilo nezávislost na Srbsku loni v únoru. Soud, který je orgánem OSN, se věcí začal zabývat poté, co ho k tomu v říjnu na srbský popud vyzvalo Valné shromáždění organizace.

Srbsko považuje kosovský krok za porušení rezoluce RB OSN číslo 1244, která stanovila mezinárodní správu nad Kosovem, ale potvrdila, že Kosovo zůstává součástí Jugoslávie tvořené tehdy Srbskem a Černou Horou.

Americký delegát a poradce ministerstva zahraničí USA Harold Hongju Koh u soudu trval na tom, že tato rezoluce "umožnila nezávislost Kosova". Její vyhlášení "přineslo na Balkán stabilitu a uzavřelo neúnosně prodlužovaný rozpad toho, co kdysi bylo Jugoslávií," prohlásil. "Otázka zní, zda chcete zvěčnit tragickou minulost, nebo umožnit Kosovu, aby se obrátilo ke slibné budoucnosti," dodal.

Kirill Gevorgjan, představitel Ruska, které je hlavním spojencem Srbska na mezinárodní scéně, naopak zdůraznil, že rezoluce 1244, která "zachovává územní celistvost Srbska", stále platí a že "žádnou jednostrannou akci nelze považovat za konečné urovnání".

To, že srbsko-kosovské jednání o statusu provincie, nevedlo k výsledku, neznamená, že by se jednání mělo považovat za ukončené, řekl ruský diplomat a vyzval k jeho obnově.

Budova Mezinárodního soudního dvora v Haagu

Budova Mezinárodního soudního dvora v Haagu

Kosovskou nezávislost uznalo 63 ze 192 členských zemí OSN, mezi nimi 22 z 27 zemí Evropské unie včetně České republiky. Mezi státy unie, které ji neuznaly, jsou například Španělsko a Slovensko, které mají potíže s vlastními menšinami.

Haagský soud by měl o věci rozhodnout během několika měsíců. Ať rozhodne jakkoli, nemá prostředky k tomu, aby si vynutil respektování svého výroku.

Jednání haagského soudu probíhá deset let poté, co operace srbských vojenských a policejních sil proti separatistickým kosovským Albáncům vedla k 78dennímu bombardování Srbska letadly NATO. Srbové se pod tímto tlakem z Kosova stáhli.

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Charlottesville řádili bílí extremisté. Trump je pod palbou kritiky (12....
V obou táborech jsou dobří a špatní, komentoval Trump násilí ve Virginii

Vinu na násilnostech ve Virginii nesou obě strany, v obou táborech jsou dobří i špatní lidé, prohlásil čtyři dny po krvavých střetech mezi krajní pravicí a...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Kim Čong-un zkoumá plány útoku na Guam
Velmi moudré rozhodnutí. Trump chválí Kima za odklad útoku na Guam

Za „velmi moudré a logické rozhodnutí“ pochválil ve středu americký prezident Donald Trump severokorejského vůdce Kim Čong-una, který prozatím odložil plány...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.