„Rusko předložilo návrh týkající se zvýšení bezpečnosti letecké dopravy nad Baltským mořem,“ potvrdil po schůzce velvyslanců osmadvacítky s ruskými zástupci šéf NATO Jens Stoltenberg.
Bezmoc úřadůAť se to Evropě líbí, nebo ne, s vypnutými automatickými odpovídači u ruských vojenských letounů nemůže prakticky nic dělat. Finsko před časem požádalo Mezinárodní organizaci pro civilní letectví (ICAO), jak by se dala situace řešit. Odpověď přišla záhy: Nijak. Úmluva o mezinárodním civilním letectví, která stanovuje základní pravidla pro leteckou dopravu na celém světě, se totiž nevztahuje na provoz vojenských strojů a ruské vzdušné síly tak nemají žádnou povinnost se zapnutými transpondéry létat. I když od konce studené války platilo jakési nepsané pravidlo, že i vojenské letouny při letech poblíž civilních leteckých koridorů odpovídače zapnuté mají. Dosud to byla standardní praxe i v mezinárodním vzdušném prostoru s výjimkou bojových nebo zpravodajských misí. Létání bez zapnutých odpovídačů a bez komunikace s řízením letového provozu pak bylo považováno za úmyslnou provokaci. |
Návrh se podle jeho slov týká automatických odpovídačů ve vojenských letounech.
„Dali jsme jasně najevo, že to vítáme, ale také jsme požádali o další detaily,“ konstatoval Stoltenberg s tím, že si spojenci návrh pečlivě prostudují, jakmile Moskva dodá podrobnosti.
Finsko, které není členem Aliance, před několika dny navrhlo, aby takzvané transpondéry byly povinně zapnuté i při vojenských letech.
Zařízení umožňuje automatickou identifikaci letadla ve vzdušném prostoru pro potřeby řízení letového provozu a poskytuje základní údaje o letadle včetně kódu letu nebo výšce.
Když je však transpondér vypnutý, středisko řízení letového provozu takový letoun bez identifikace označuje za neznámý cíl a startují k němu pohotovostní stíhačky.
Podle ruského vyslance při NATO Alexandera Gruška je Moskva připravena o této záležitosti s Aliancí jednat.
„Vítám, že Rusko naznačilo, že chce pokračovat v opatřeních ke snižování rizika,“ uvedl Stoltenberg. Aliance podle jeho slov dlouhodobě žádá Rusko o vyšší předvídatelnost a bezpečnější chování ruských vojenských pilotů, kteří v mezinárodním vzdušném prostoru nad Baltem létají bez zapnutých odpovídačů, letových plánů, nekomunikují s řízením letového provozu a létají velmi blízko vzdušného prostoru pobaltských zemí, ale i Švédska nebo Finska či v těsné blízkosti aliančních plavidel.
160 ostrýchPohotovostní letouny NATO musely loni startovat k nekomunikujícím ruských vojenským strojům nad Baltem ve 160 případech. O rok dříve, kdy se vztahy mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem kvůli anexi Krymu a situaci na Ukrajině vyostřily, to bylo 140 ostrých startů. A rok předtím přitom pouhých 47. Ruské vojenské stroje nejčastěji míří z Ruska do exklávy Kaliningradu nebo nazpět. V oblasti se ale také nově objevují početné formace bojových strojů nebo strategických bombardérů. Ruské stroje také několikrát vnikly nad území neutrálního Finska a Švédska. V roce 2009, tedy ještě v době relativně dobrých vztahů Západu s Ruskem, když Pobaltí chránili poprvé čeští letci s gripeny, museli v období čtyř měsíců kvůli ruským letounům do vzduchu sedmkrát z celkových osmi ostrých startů. To bylo však stejně jako za celé období od dubna roku 2004, kdy Aliance s ochranou Litvy, Lotyšska a Estonska začala. |
To je však podle Stoltenberga jen součástí diskuze. „Základem je bezpečné chování, létání bezpečným a profesionálním způsobem,“ poznamenal.
Na Ukrajině se neshodneme
Středeční schůzka Rady NATO-Rusko bylo teprve druhým podobným setkáním poté, co Aliance před dvěma roky v reakci na ruskou anexi Krymu pozastavila s Moskvou veškerou spolupráci.
„Ukrajina byla prvním bodem v našem programu. A to je důležité, protože ruské akce na Ukrajině podkopaly euroatlantickou bezpečnost. Spojenci a Rusko mají ohledně ukrajinské krize nadále hluboké a trvalé neshody,“ řekl stejně jako v dubnu po jednání Stoltenberg.
Spojenci podle něj ruské zástupce především informovali o krocích, které dojednali na víkendovém summitu ve Varšavě, tedy i o rozmístění čtyř vícenárodních praporů v Pobaltí a Polsku.
To považuje Moskva za „nebezpečnou konfrontační politiku vystavěnou na domnělé hrozbě z Ruska“. Podle velvyslance Gruška jsou taková opatření na východním křídle NATO neopodstatněná. „Jsou přehnaná a kontraproduktivní,“ prohlásil s tím, že „nás zavádí zpět do atmosféry studené války“.
Podle Stoltenberga bude dialog na úrovni společné rady pokračovat. Termín další schůzky však zatím stanoven nebyl.
