Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rusko navrhlo NATO bezpečnější létaní nad Baltem, odsoudilo nové prapory

  21:16aktualizováno  21:16
Další schůzka Rady NATO-Rusko na úrovni velvyslanců přinesla přes trvalé zásadní neshody ohledně ukrajinské krize i určitý „pozitivní“ posun. Rusko předložilo Alianci návrh na zvýšení bezpečnosti při vojenských letech nad Baltským mořem.

Ruský Suchoj Su-34 nad Baltem 24. července 2015 | foto: RAF

„Rusko předložilo návrh týkající se zvýšení bezpečnosti letecké dopravy nad Baltským mořem,“ potvrdil po schůzce velvyslanců osmadvacítky s ruskými zástupci šéf NATO Jens Stoltenberg.

Bezmoc úřadů

Ať se to Evropě líbí, nebo ne, s vypnutými automatickými odpovídači u ruských vojenských letounů nemůže prakticky nic dělat. Finsko před časem požádalo Mezinárodní organizaci pro civilní letectví (ICAO), jak by se dala situace řešit. Odpověď přišla záhy: Nijak.

Úmluva o mezinárodním civilním letectví, která stanovuje základní pravidla pro leteckou dopravu na celém světě, se totiž nevztahuje na provoz vojenských strojů a ruské vzdušné síly tak nemají žádnou povinnost se zapnutými transpondéry létat. I když od konce studené války platilo jakési nepsané pravidlo, že i vojenské letouny při letech poblíž civilních leteckých koridorů odpovídače zapnuté mají.

Dosud to byla standardní praxe i v mezinárodním vzdušném prostoru s výjimkou bojových nebo zpravodajských misí. Létání bez zapnutých odpovídačů a bez komunikace s řízením letového provozu pak bylo považováno za úmyslnou provokaci.

Návrh se podle jeho slov týká automatických odpovídačů ve vojenských letounech.

„Dali jsme jasně najevo, že to vítáme, ale také jsme požádali o další detaily,“ konstatoval Stoltenberg s tím, že si spojenci návrh pečlivě prostudují, jakmile Moskva dodá podrobnosti.

Finsko, které není členem Aliance, před několika dny navrhlo, aby takzvané transpondéry byly povinně zapnuté i při vojenských letech.

Zařízení umožňuje automatickou identifikaci letadla ve vzdušném prostoru pro potřeby řízení letového provozu a poskytuje základní údaje o letadle včetně kódu letu nebo výšce.

Když je však transpondér vypnutý, středisko řízení letového provozu takový letoun bez identifikace označuje za neznámý cíl a startují k němu pohotovostní stíhačky.

Podle ruského vyslance při NATO Alexandera Gruška je Moskva připravena o této záležitosti s Aliancí jednat.

„Vítám, že Rusko naznačilo, že chce pokračovat v opatřeních ke snižování rizika,“ uvedl Stoltenberg. Aliance podle jeho slov dlouhodobě žádá Rusko o vyšší předvídatelnost a bezpečnější chování ruských vojenských pilotů, kteří v mezinárodním vzdušném prostoru nad Baltem létají bez zapnutých odpovídačů, letových plánů, nekomunikují s řízením letového provozu a létají velmi blízko vzdušného prostoru pobaltských zemí, ale i Švédska nebo Finska či v těsné blízkosti aliančních plavidel.

160 ostrých

Pohotovostní letouny NATO musely loni startovat k nekomunikujícím ruských vojenským strojům nad Baltem ve 160 případech. O rok dříve, kdy se vztahy mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem kvůli anexi Krymu a situaci na Ukrajině vyostřily, to bylo 140 ostrých startů. A rok předtím přitom pouhých 47.

Ruské vojenské stroje nejčastěji míří z Ruska do exklávy Kaliningradu nebo nazpět. V oblasti se ale také nově objevují početné formace bojových strojů nebo strategických bombardérů. Ruské stroje také několikrát vnikly nad území neutrálního Finska a Švédska.

V roce 2009, tedy ještě v době relativně dobrých vztahů Západu s Ruskem, když Pobaltí chránili poprvé čeští letci s gripeny, museli v období čtyř měsíců kvůli ruským letounům do vzduchu sedmkrát z celkových osmi ostrých startů. To bylo však stejně jako za celé období od dubna roku 2004, kdy Aliance s ochranou Litvy, Lotyšska a Estonska začala.

To je však podle Stoltenberga jen součástí diskuze. „Základem je bezpečné chování, létání bezpečným a profesionálním způsobem,“ poznamenal.

Na Ukrajině se neshodneme

Středeční schůzka Rady NATO-Rusko bylo teprve druhým podobným setkáním poté, co Aliance před dvěma roky v reakci na ruskou anexi Krymu pozastavila s Moskvou veškerou spolupráci.

„Ukrajina byla prvním bodem v našem programu. A to je důležité, protože ruské akce na Ukrajině podkopaly euroatlantickou bezpečnost. Spojenci a Rusko mají ohledně ukrajinské krize nadále hluboké a trvalé neshody,“ řekl stejně jako v dubnu po jednání Stoltenberg.

Spojenci podle něj ruské zástupce především informovali o krocích, které dojednali na víkendovém summitu ve Varšavě, tedy i o rozmístění čtyř vícenárodních praporů v Pobaltí a Polsku.

To považuje Moskva za „nebezpečnou konfrontační politiku vystavěnou na domnělé hrozbě z Ruska“. Podle velvyslance Gruška jsou taková opatření na východním křídle NATO neopodstatněná. „Jsou přehnaná a kontraproduktivní,“ prohlásil s tím, že „nás zavádí zpět do atmosféry studené války“.

Podle Stoltenberga bude dialog na úrovni společné rady pokračovat. Termín další schůzky však zatím stanoven nebyl.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.