"Chápeme, proč Rusko vyvíjí činnost v Čečensku. Nadále nesouhlasíme se způsobem, jak tam postupuje," uvedl Robertson po ukončení jednání.
Agentura Interfax s odvoláním na vyjádření Ivanova a Robertsona uvedla, že "krize důvěry mezi Ruskem a NATO byla překonána" a že "zdravý rozum nutí k zahájení postupného obnovování vztahů". Sám Putin v úvodu jednání prohlásil, že Rusko je připraveno k rozvoji vztahů se Severoatlantickou aliancí.
Dodal ale, že po loňských událostech v Jugoslávii "se tyto otázky neřeší snadno".
Podle Ivanova se Putin a Robertson při dnešním jednání v Kremlu dohodli na tom, že "Rusko a NATO se navzájem považují za významné strategické partnery, což přispěje k upevnění evropské bezpečnosti a bezpečnosti ve světě vůbec". Obě strany prý zdůraznily, že hodlají striktně dodržovat stanovy OSN a články Ustavujícího aktu o vztazích Ruska a NATO.
Na dotaz, kdy budou vztahy mezi Ruskem a aliancí plně obnoveny, Ivanov sdělil, že to bude záviset na připravenosti obou stran dodržovat podmínky zakotvené v ustavujícím aktu o spolupráci. Rusko je k tomu připraveno, prohlásil.
Podle Robertsona bylo setkání v Kremlu "mezníkem, novou stránkou ve vztazích mezi Ruskem a NATO". Uvedl, že je to v zájmu všech obyvatel Evropy a evropsko-atlantického regionu. "Jsem rád, že Vladimir Putin potvrdil důležitost naší společné práce," řekl.
Dodal, že "zledovatělá půda ve vztazích mezi NATO a RF bude krok po kroku ustupovat".
Robertson přiznal, že při jednání v Moskvě bylo mnoho času věnováno událostem v Čečensku. "Ruská strana mi poskytla rozsáhlou odpověď na tuto otázku při výměně názorů," uvedl.
Dodal, že svůj názor na tento problém ovšem nijak nezměnil.
Zároveň tvrdil, že nehledě na rozporné názory na události na Balkáně Rusko významně přispělo k nastolení míru v tomto regionu.
