Syrští demonstranti protestovali proti režimu prezidenta Bašára Asada i pod

Syrští demonstranti protestovali proti režimu prezidenta Bašára Asada i pod vodou. Snímek z města Homs a na plakátu stojí: "Lidé, stejně jako ryby, chtějí, aby vrah odstoupil" (27. září 2011) | foto: Reuters

Rusko a Čína vetovaly rezoluci proti syrskému režimu, naštvaly USA

  • 200
Rusko a Čína vetovaly v Radě bezpečnosti OSN rezoluci, která odsuzuje režim v Damašku za krvavé represe proti oponentům a hrozí sankcemi, pokud Damašek neprodleně neukončí vojenské akce. Pro rezoluci nakonec hlasovalo devět států, dva byly proti a čtyři se zdržely. USA jsou odmítnutím rezoluce pobouřeny.

Evropští členové RB OSN se snažili třikrát zmírnit jazyk rezoluce, aby vetu předešli. Podle francouzského velvyslance v OSN Gérarda Arauda bylo vyvinuto veškeré úsilí, aby se našel kompromis, ale zbytečně. "Byly udělány mnohé ústupky vůči Rusku a Číně a zemím, které se zdržely hlasování," uvedl.

Rusko, které má v RB OSN právo veta, ale označilo za nepřijatelnou i poslední verzi návrhu rezoluce iniciované čtyřmi zeměmi Evropské unie, Německem, Francií, Velkou Británií a Portugalskem. Z té byly vypuštěny přímé zmínky o sankcích proti syrskému režimu a nahrazeny termínem "cílená opatření".

Přibývá bojů

Od začátku protestů v březnu přišlo podle OSN o život 2 700 Syřanů.

V minulých třech dnech vojáci zatkli při raziích ve městě Rastan 3 tisíce odpůrců režimu prezidenta Bašára Asada. Rastan se stal jakousi základnou armádních dezertérů, jichž stále přibývá. Vojsko proti nim od minulého úterka bojovalo a město má za sebou pětidenní těžké boje. Boje v tomto městě patřily k nejtěžším za půl roku syrských nepokojů. 
Podle agentur případ Rastanu poukázal na to, že konflikt v Sýrii s časem nabývá na ozbrojeném charakteru.

V Istanbulu se v neděli sešli syrští disidenti a formálně ustavili národní radu, jejímž úkolem má být svržení Asadova režimu. Prezident podle nich Sýrii dovedl na pokraj občanské války.

Velvyslanec Ruska Vitalij Čurkin po hlasování zopakoval, že Moskva je rozhodně proti sankcím. Na jednání se střetly dvě filosofie a západní země podle něho chtěly tu konfrontační. Rusko podle něho nepodporuje režim Bašára Asada nebo násilí, ale je proti rezoluci, protože "je založena na filosofii konfrontace, obsahuje ultimatum sankcí a je proti mírovému urovnání krize".

Rusko si v Sýrii dlouhodobě pronajímá vojenský přístav Tartus, který slouží mimo jiné jako středomořská základna ruských jaderných ponorek. Modernizuje ji, aby po roce 2012 mohla sloužit i raketovým křižníkům a letadlovým lodím.

Moskva coby spojenec Damašku už týdny blokuje veškeré návrhy sankcí vůči syrskému režimu a požaduje, aby rezoluce zdůraznila nutnost politického dialogu v Sýrii a vyvinula stejný tlak na Asadův režim jako na opozici.

Čínský velvyslanec v OSN Li Pan-tung řekl, že jeho země je znepokojena pokračujícím násilím a chce vidět rychlé reformy, ale je proti rezoluci. "Sankce nebo hrozby sankcí nepomáhají řešit situaci v Sýrii, ale spíše ji komplikují," nechal se slyšet.

Raději Sýrii prodávají zbraně, zlobí se USA

Spojené státy vyjádřily hluboké pobouření nad tím, že RB "naprosto zklamala v pokusu řešit rostoucí ohrožení míru v regionu". Americká velvyslankyně v OSN Susan Riceová odsoudila země, které se postavily proti rezoluci a které podle ní "raději prodávají zbraně syrskému režimu".

"Dnes odvážný syrský lid mohl vidět, kdo v Radě bezpečnosti podporuje jeho tužby po svobodě a lidských právech a kdo to nedělá," zdůraznila. Je to první rusko-čínské veto poté, co tyto země společně vetovaly sankce OSN proti prezidentu Zimbabwe Robertu Mugabemu v červenci 2008.

Kanada posílila v úterý sankce proti Damašku, které postihují hlavně ropný průmysl, aniž omezila aktivity kanadského energetického gigantu Suncor v této zemi. Nové sankce zakazují kanadským společnostem dovážet, kupovat, získávat, dopravovat nebo zasílat ropu nebo ropné produkty Sýrie, dokonce i financovat nové investice do ropného sektoru, uvedl šéf kanadské diplomacie John Baird.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video