Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ruské zbrojovky nestíhají, kvůli raketám pro Sýrii zavedly třetí směnu

  12:28aktualizováno  13:27
Ruské zbrojovky přecházejí na třísměnný provoz. Nestíhají dodávat rakety a bomby, které armáda potřebuje při leteckých úderech v Sýrii. Píše to magazín Vlasť. Ruské vojenské lodě novou munici nestíhají ani převážet na Blízký východ, armáda si plavidla pronajímá od Turků.

Ruské letectvo v provinciji Látakíja připravuje své suchoje na další sérii leteckých úderů (22. října 2015) | foto: Reuters

Na plné obrátky podle ruského časopisu pracují například dělníci v závodech firmy Taktičeskoje raketnoje vooruženije, která vyrábí letecké bomby a rakety s plochou dráhou letu.

Rusové v Sýrii

Produkce zbrojovky se dováží do syrského přístavu Tartús, kde má ruská armáda svou jedinou námořní základnu ve Středozemním moři.

Kapacita ruských lodí však údajně k přepravě výzbroje nestačí, a Moskva si proto v Turecku pronajala dalších osm nákladních plavidel.

Rusko v Sýrii podniklo přes 900 náletů

Ruské letectvo začalo syrské cíle bombardovat koncem září. Podle státní agentury TASS od té doby zorganizovalo už nejméně 934 náletů a zničili 819 zařízení pod kontrolou teroristů. V Sýrii je nasazeno nejméně 50 bitevníků a vojenských helikoptér.

Mluvčí ministerstva obrany Igor Konašenkov uvedl, že se letectvo zaměřuje na velitelská stanoviště, pevnosti a muniční sklady. Zdůraznil, že Rusové útočí výhradně na zařízení „prokazatelně spojená s organizací Islámský stát“.

Západem podporovaní rebelové, kteří kromě teroristů z Islámského státu bojují také s režimem syrského prezidenta a dlouholetého ruského spojence Bašára Asada však v minulosti několikrát upozornili, že Rusové berou útokem i jejich pozice.

Fotogalerie

Moskva často v souvislosti s útoky v Sýrii hovoří obecně o „teroristech“ - obecný výraz má podle západních analytiků označit všechny, kteří nebojují po Asadově boku.

Podobným interpretacím nahrává nepřehledná situace na syrských bojištích. Svobodná syrská armáda, kterou podporuje koalice západních zemí pod vedením USA, nemá jasnou velicí strukturu. Sdružuje stovky bojovnických skupin, které mezi sebou dle aktuální situace uzavírají nejrůznější dohody.

Takzvaně „umírnění“ opozičníci tak často spolupracují s islámskými fundamentalisty nebo třeba radikální skupinou an-Nusrá, která se hlásí k teroristické síti al-Káida (více se dočtete zde). Útoky na opoziční bojovníky Rusko vysvětluje právě slovy, že jde o ozbrojence napojené na teroristy.

FSA debatuje o ruských návrzích na spolupráci

Rusko v pondělí odmítlo zprávu o civilních obětech náletů v Sýrii, o nichž v neděli informovali ochránci lidských práv z organizace Human Rights Watch (HRW). „V minulých dnech jsme byli svědky mnoha mediálních podvrhů a zveřejňování informací o následcích ruských vojenských operací v Sýrii. Myslím, že tato zpráva je jednou z nich,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Podle HRW civilisté zemřeli 15. října při náletu na severu provincie Homs, kde ruská a syrská letadla podporovala pozemní útoky na radikály. O život prý přišlo 59 civilistů, mezi nimi 33 dětí. Místní lidé se domnívají, že útočit musela ruská letadla, protože přelétávala mnohem výše než většinou létají ta syrská.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v sobotu řekl, že je ruské letectvo připraveno pomoci „vlasteneckým“ částem syrské opozice. Stanice BBC pak oznámila, že oponenti Damašku z FSA tento návrh odmítli.

Jejich zástupce Isám Rajjis však v pondělí řekl, že skupiny napojené na FSA návrh Ruska neodmítají. „Pouze jsme řekli, že jestli to Rusové myslí vážně, měli by okamžitě zastavit útoky na naše základny a na oblasti obývané civilisty. Teď pomoc nepotřebujeme. Měli by zastavit útoky na naše základny a pak můžeme hovořit o budoucí spolupráci,“ řekl Rajjis, který hovořil za takzvanou Jižní frontu. Ta operuje poblíž hranice s Jordánskem a Izraelem. Tam ruská letadla neútočí, zaměřují se na místa ležící víc na severu.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.