Jednotky syrského prezidenta Bašára Asada v provincii Latakíja (30. ledna 2016)

Jednotky syrského prezidenta Bašára Asada v provincii Latakíja (30. ledna 2016) | foto: Reuters

Ruské útoky jsou pro nás požehnání, libuje si Asadův generál

  • 909
Síly syrského prezidenta Bašára Asada si nemohou vynachválit spolupráci s Moskvou. „Ruská intervence je pro nás požehnáním,“ svěřil se americké televizi CNN nejmenovaný syrský generál. Kvůli bombardování syrských nemocnic Kreml nyní čelí obvinění, že v Sýrii páchá válečné zločiny.

„Ohromně nám pomohli hned ve dvou směrech - zaprvé jde o letecké útoky samy o sobě, ale také nám dodávají zpravodajské informace o vzdušném prostoru, které nám dovolují vést preventivní útoky,“ vysvětloval reportérovi CNN přínos ruských spojenců nejmenovaný generál syrské armády.

Asadova armáda nyní podle něj postupuje nejen na cestě k islamistické baště Rakká na severu země, ale i ke starověkému městu Palmýra. Vládní jednotky se snaží získat i Dajr az-Zaur ve východní Sýrii, který ještě v lednu ovládali teroristé (více čtěte zde).

„Ruská intervence je pro nás požehnáním,“ dodává generál. Moskva a Damašek se zaklínají bojem proti „teroristům“, západní mocnosti jsou přesvědčeny, že útoky míří především na pozice povstalců proti režimu než na Islámský stát.

Vládní síly v posledních dnech slaví velké úspěchy kolem Aleppa na severu země, kde odřízly poslední větší spojnici povstalců s Tureckem. „Naše operace závisí také na bojištích v Latakíje a Aleppu. Nyní je naší hlavní prioritou utěsnit hranice s Tureckem, abychom povstalcům odřízli zásobování,“ řekl.

Rusové se musejí zpovídat z útoku na nemocnice

Rusové jsou od včerejška v podezření ze spáchání válečných zločinů kvůli zničení nemocnic na území Sýrie. Střely dopadly v ranních hodinách na nemocnici ve městě Maarat an-Numán, kterou podporuje organizace Lékaři bez hranic (MSF) a později i na další zdravotnická střediska (více čtěte zde).

Válka v Sýrii

Podle Lékařů bez hranic bylo bombardování klinik válečným zločinem. „Je za to odpovědná buď Sýrie, nebo ruská vláda,“ svěřil se agentuře Reuters prezident MSF Mego Terzian. Damašek obvinění popírá.

Turecko je v obviněních přímější a z útoky přičítá přímo Rusku. Podle Turecka jde o „zjevný válečný zločin“ ze strany Kremlu. Premiér Ahmet Davutoglu zároveň varoval před vážnějšími následky, pokud podobné útoky nezastaví. „Pokud se Rusko bude chovat jako teroristická organizace a nutit civilisty utíkat, odpovíme rozhodujícím způsobem,“ řekl Davutoglu.

Ruská strana se proti nařčení důrazně ohradila.“Ti, co dělají taková prohlášení nemají žádné důkazy,“ uvedl v úterý mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

O situaci v Sýrii rokovalo minulý týden 17 států včetně USA a Ruska poté, co byly o týden dříve pozastaveny mírové rozhovory o Sýrii v Ženevě. Americký ministr zahraničí John Kerry uvedl, že se během týdne pokusí účastníci jednání zajistit „ukončení nepřátelských akcí“ v Sýrii a co největší rozšíření dodávek humanitární pomoci.

Zbraně teď nepoložíme, hlásí Asad

Podle syrského prezidenta Bašára Asada to však neznamená, že režim složí zbraně. „Pokud jde o příměří a zastavení operací, pokud nastane, neznamená to, že všechny strany přestanou používat zbraně,“ cituje rozhovor Asada se syrskou státní televizí agentura Reuters.

Příměří podle něj znamená zastavit teroristy, aby nemohli posilovat své pozice, uvedl Asad. Pro Damašek je podle něj nyní i v budoucnosti prioritou právě boj s terorismem. Jak dodal, řešení syrské krize vidí v jednotlivých lokálních dohodách o usmíření.

„Klid zbraní znamená především zastavit teroristy, aby neopevňovali své pozice. Přesun zbraní a vybavení teroristů stejně jako posilování jejich pozic, to vše nebude povoleno,“ dodal Asad.

Podle Asada však nyní nikdo nedokáže do týdne zajistit podmínky pro takové příměří. „Nemůže existovat příměří bez nějakého cíle či času. Zatím řekli, že chtějí příměří do týdne. Kdo je schopný splnit všechny požadavky a podmínky do týdne? Nikdo,“ uvedl Asad.

Za dobu trvání syrského konfliktu zahynulo už více než 250 tisíc lidí. Podle výzkumu organizace Syrian Centre for Policy Research by to však mohlo být dokonce 470 tisíc Syřanů (více čtěte zde). Asi jedenáct milionů dalších bylo nuceno kvůli útokům opustit svůj domov.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video