Sagbo, okouzlen komunismem, přijel v roce 1982 do Moskvy studovat ekonomii. V sovětské metropoli se zamiloval do dívky z Novozavidova ležícího asi sto kilometrů na sever od Moskvy, vzal si ji za ženu a v roce 1989 se s ní odstěhoval do jejího rodného městečka.
Pro drtivou většinu tamních lidí byl vůbec prvním černochem, jakého kdy viděli. Ale rychle si zvykli a dnes říkají: "Jean je jedním z nás. Má sice černou kůži, ale uvnitř je Rus."
Sám Sagbo to cítí stejně: "Jsem tu doma," prohlašuje. Rasismus, který v Rusku rozhodně není vzácností, mu starost nedělá. Nějaké drobné projevy prý zaznamenal, ale už dávno a nikdy nebyly moc vážné.
"Do politiky jsem nechtěl"
Jean Sagbo se živí jako realitní agent. Jeho nová funkce zastupitele, do níž ho zvolili minulý měsíc, není placená. "Ani já, ani má žena jsme neuvažovali, že bych šel do politiky. Měli jsme ji za příliš špinavou a nebezpečnou," řekl.
Tak co se stalo? Přemluvili ho místní lidé. Protože už měl za sebou řadu občanských aktivit – od sázení stromů a květin na veřejných místech (za vlastní peníze) až po organizování společného čištění ulic od odpadků, z něhož se stala každoroční záležitost.
"Je prvním čestným politikem. A taky poctivě zvoleným – nekupoval si volební hlasy," řekl agentuře AP třiatřicetiletý inženýr z Novozavidova Denis Voronin. "Všichni před ním byli zločinci."
A co chce Sagbo na radnici dělat? Bojovat proti chudobě, alkoholismu či drogové závislosti. Mýtit všudypřítomné úplatkářství. Zavést do města trochu té ekologie – třeba vyčištěním zaneřáděného jezera. Prostě zlepšit životní úroveň místních obyvatel.
