Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rusko kvůli námluvám Ukrajiny a NATO upraví svoji vojenskou doktrínu

  9:49aktualizováno  11:56
Tajemník kremelské bezpečnostní rady Michail Popov prohlásil, že Rusko do konce roku upraví svoji dosavadní vojenskou doktrínu. Podle něj tak učiní v reakci na přiblížení NATO k ruským hranicím a aktuální krizi na Ukrajině. Uvedla to agentura RIA Novosti.

Ruské obrněné transportéry | foto: Reuters

Moskva podle poradce Popova reaguje na hrozby vyplývající ze situace na Ukrajině a zvyšování přítomnosti Severoatlantické aliance ve východní Evropě.

„Skutečnost, že se vojenské infrastruktury členských států NATO přibližují našim hranicím je jednou z vnějších hrozeb Ruské federace,“ řekl Popov v rozhovoru s ruskou agenturou RIA Novosti. Jako další nebezpečí pro Rusko uvedl americké plány protiraketové obrany a situaci na Ukrajině.

Krize na Ukrajině

Zjevná je podle něj i snaha USA a dalších členských zemí aliance zvyšovat „strategický útočný potenciál“, a to zejména vytvořením globálního systému protiraketové obrany, přijetím nových koncepcí užití vojsk a vývojem nových zbraní, včetně hypersonických raket, které dokážou mnohonásobně přesáhnout rychlost zvuku.

Pozor na barevné revoluce

Nové vojenské hrozby se podle představitele Kremlu projevily v událostech arabského jara, při konfliktu v Sýrii a také na Ukrajině. Tu Popov označil za další etapu politiky barevných revolucí.

Termín barevné revoluce ruští představitelé v minulosti používali pro označení prodemokratických hnutí v Gruzii, Kyrgyzstánu nebo na Ukrajině. Právě tam série demonstrací letos v únoru vedly k pádu proruského prezidenta Viktora Janukovyče a k nástupu prozápadně orientované vlády.

Popov uvedl, že spoléhání se na západní partnery v dodávkách komponentů zbraní je závislé na politické situaci. Do budoucna má být Rusko nezávislé na dovozu strategických a jiných zbraňových komponentů. Ruské ministerstvo obrany plánuje do dvou a půl let se zbavit z 95 procent závislosti na ukrajinských dodávkách.

Jaceňuk zruší zákaz členství Ukrajiny v paktech

Prohlášení Kremlu přišlo jen den poté, co generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen oznámil plány na vznik speciálních jednotek, které budou schopné okamžitě  zasáhnout na obranu členských zemí Aliance (více zde). Jen o pár dní dříve ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk oznámil, že chce zrušit ustanovení zakazující členství země v bezpečnostních paktech.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v úterý uvedl, že snaha Ukrajiny vstoupit do NATO zmenšuje možnost ukončení války na východě země. „Strana míru se snažila, a stále se snaží, pokročit ve vyjednávání o základních otázkách, kterým Ukrajina čelí, a Kyjev, strana války, dělá kroky, které jasně snižují tuto snahu,“ citovala Lavrova agentura Reuters.

Kvůli obavě z Ruska chce Estonsko na svém území trvalou vojenskou základnu NATO. Podle agentury Reuters to v úterý řekl estonský prezident Toomas Hendrik Ilves. Cílem je podpořit obranu vůči sousednímu Rusku a zmírnit obavy, že by se tato malá pobaltská země mohla stát po Ukrajině dalším bojištěm. Strach z Ruska vyvolává i skutečnost, že Moskva využila pro své záměry na Ukrajině ruskojazyčnou menšinu, která v Estonsku tvoří čtvrtinu populace.

Dosavadní doktrína počítá s rozvojem vztahů s EU i NATO

Současnou ruskou vojenskou doktrínu podepsal 5. února 2010 tehdejší prezident Dmitrij Medveděv. Dokument nahradil vojenskou doktrínu z roku 2000. Za jedny z hlavních hrozeb bezpečnosti Ruska označuje současná doktrína rozšiřování NATO k hranicím Ruska a budování strategické protiraketové obrany.

Severoatlantická aliance se naposledy rozšířila na východ v roce 2004, kdy přijala Bulharsko, Estonsko, Lotyšsko, Litvu, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. O šest let později do ní vstoupilo ještě Chorvatsko a Albánie.

Fotogalerie

Za další nebezpečí považuje dokument použití vojenské síly a rozšiřování vojenské přítomnosti cizích států na území sousedních zemí s Ruskem a jeho spojenci, zvyšování počtu států disponujících jadernými zbraněmi či rozšiřování mezinárodního terorismu.

Doktrína počítá s možností udeřit jadernými zbraněmi jako první. „Ruská federace si vyhrazuje právo použít jaderné zbraně jako odvetu za použití jaderných nebo jiných druhů zbraní hromadného ničení proti ní a (nebo) jejím spojencům, jakož i v případě agrese proti Ruské federaci s použitím konvenčních zbraní, jestliže je ohrožena samotná existence státu. O použití jaderných zbraní rozhoduje prezident Ruské federace,“ píše se v dokumentu.

Současně doktrína hovoří o rozvoji vztahů ve sféře mezinárodní bezpečnosti s dalšími mezistátními organizacemi, kde zmiňuje Evropskou unii i NATO.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.