Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ruská vláda schválila kjótský protokol

  12:40aktualizováno  12:40
Ruská vláda schválila globální kjótský protokol o omezování škodlivých emisí. Zavázala se tím, že omezí produkci plynů, které zahřívají planetu. USA už plán dříve odmítly jako nevýhodný. Přijetí protokolu musí ještě schválit ruský parlament.

Očekává se, že hlasování poslanců bude bezproblémové, protože dominantní postavení v parlamentu má prokremelská strana Jednotné Rusko.

Evropská komise souhlas ruské vlády s protokolem přivítala jako velký úspěch v boji proti klimatickým změnám. Ústy svého mluvčího vyjádřila rovněž naději, že by ruské rozhodnutí mohlo vést i USA k přehodnocení dosavadního postoje.

Osud kjótského protokolu závisel na Rusku poté, co ho v roce 2001 odmítly ratifikovat Spojené státy s tím, že je v rozporu s jejich hospodářskými zájmy. Amerika přitom vyrobí plnou třetinu skleníkových plynů z celosvětové produkce. - více zde

Evropská unie na Rusko dlouho naléhala, aby ujednání z Kjóta ratifikovalo. Dokument totiž nevstoupí v platnost, dokud jej neratifikuje alespoň 55 rozvinutých zemí, které se z nejméně 55 procent podílejí na světových emisích škodlivých skleníkových plynů.

Tohoto minima nelze dosáhnout bez Ruska, protože USA, Čína a některé další vyspělé průmyslové státy již dohodu odmítly. Rusko je producentem sedmnácti procent skleníkových plynů.

Moskva žádala za ratifikaci smlouvy ekonomické záruky. - více zde

Prezident Vladimir Putin v květnu přislíbil urychlit schválení protokolu za předpokladu,

Základní fakta o Kjótském protokolu

- Základem protokolu je Rámcová konvence o změnách klimatu, přijatá v červnu 1992 v Riu de Janeiru. Přistoupilo k ní 181 států včetně ČR. Tato konvence je naplňována dodatky a protokoly.
- Na kjótském protokolu se dohodli zástupci 159 zemí na Summitu OSN o změnách klimatu v japonském Kjótu v prosinci 1997.
- Jeho přijetím a naplněním by byly v letech 2008-2012 sníženy celkové světové emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů o 5,2 procenta v porovnání s rokem 1990.
- V dodatku I protokolu jsou uvedeny země, kterých se omezení emisí týká. Většina průmyslových zemí Západu by měla emise snížit, některé si však vymohly možnost zachovat stávající produkci emisí, nebo i možnost jejího zvýšení.
- Protokol ukládá snížit emise o šest až osm procent Belgii, Bulharsku, Česku, Dánsku, Estonsku, EU, Finsko, Francii, Irsku, Itálii, Japonsku, Kanadě, Lichtenštejnsko, Litvě, Lotyšsku, Lucembursku, Maďarsku, Monaku, Německu, Nizozemsku, Polsku, Portugalsku, Rakousku, Rumunsku, Řecku, Slovensku, Slovinsku, Španělsku, Švédsku, Švýcarsku, USA a Velké Británii.
-Emise nemusí snížit Nový Zéland, Rusko a Ukrajina, zvýšit je může Norsko - o jedno procento, Austrálie o osm procent a Island o deset procent)
-ČR protokol ratifikovala v listopadu 2001.
- USA a Austrálie protokol odmítly. USA kritizovaly, že protokol nutí k omezování emisí pouze vyspělé státy, poškodil by americkou ekonomiku a globální oteplování vinou emisí není věrohodně vědecky prokázáno. USA jsou největším producentem skleníkových plynů - chrlí zhruba 25 procent globálních emisí.
- Podle některých ekonomů znamená kjótský protokol okamžité vysoké náklady a výsledek až za stovky let. Navíc náklady ponesou bohaté země, zato zisky plynou rozvojovým zemím, které mohou dál produkovat emise.
- Po odstoupení Spojených států byl osud kjótského protokolu závislý na Rusku. EU v květnu podpořila vstup Ruska do WTO výměnou za příslib vstřícného postoje ke kjótskému protokolu.
- Kjótský protokol vstoupí v platnost 90 dnů po předání listin ratifikace, přijetí, schválení nebo přistoupení nejméně 55 státy včetně tolika států dodatku I, které se podílejí na momentálních emisích alespoň 55 procenty.

Zdroj: ČTK

že Evropská unie podpoří snahu Ruska o vstup do Světové obchodní organizace.

Podle ruského premiéra Michaila Fradkova, proběhne v dumě pravděpodobně "obtížná debata" o kjótském protokolu. Fradkovova slova jsou zřejmě signálem, že ruská oficiální místa nejsou v této otázce stále ještě zajedno - a to vzdor podpoře, kterou vláda protokolu vyslovila.

"Je to politické rozhodnutí. Není to rozhodnutí, které bychom dělali s radostí," prohlásil na zasedání ruské vlády Putinův ekonomický poradce Andrej Illarionov. Ten stojí v čele tábora odpůrců protokolu.

Argumentují tím, že připojí-li se Rusko k této mezinárodní úmluvě, bude to pro něj mít nepříznivý dopad. Podle jejich mínění to zbrzdí hospodářský rozvoj země a Putinův cíl dosáhnout během desetiletí zdvojnásobení hrubého domácího produktu se tak stane nedosažitelný.

Někteří pozorovatelé spekulovali, že Rusko váháním ohledně ratifikace dokumentu obratně manévruje ve svůj prospěch.

Kjótský protokol byl podepsán v roce 1997. Připojilo se k němu na 123 zemí, včetně většiny členů Evropské unie.

Cílem protokolu je omezit emise škodlivých skleníkových plynů, způsobujících klimatické změny. Jeho signatáři chtějí nejpozději do roku 2012 snížit o 5,2 procenta světové emise oxidu uhličitého vůči úrovni z roku 1990.

Pokud některý ze států tuto úroveň překročí, muže být přinucen ke snížení průmyslové výroby.

Následkem produkce skleníkových plynů stoupla v posledních padesáti letech výrazně celosvětová teplota. Evropa se podle odborníků otepluje ještě rychleji než zbytek světa. To přinese častější a ničivější bouřky, povodně, či intenzivnější období veder. - více zde

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ruští vyšetřovatelé viní režiséra Kirilla Serebrennikova ze zpronevěry 68...
Jako za Stalina. Ruské umělce vyděsilo zatčení avantgardního génia

Kirill Serebrennikov ruské vládnoucí kruhy dráždil už dlouho. Kritizoval anexi Krymu, hájil homosexuály a bez ohledu na výhrůžky se snažil provozovat divadelní...  celý článek

Mont Maudit (uprostřed) a Mont Blanc na archivním snímku
V ledovci u Mont Blanku se našla tři těla, ležela tam zřejmě desetiletí

Francouzský turista nalezl při výstupu na ledovec Miage v masivu Mont Blanku tři těla. Podle serveru AostaSera není vyloučeno, že se jedná o ostatky osob,...  celý článek

Čína zakáže transplantace orgánů od popravených vězňů. Ilustrační snímek
V Egyptě odhalili obchod s lidskými orgány. Dárci byli chudí a uprchlíci

Egyptská policie rozkryla gang dvanácti lidí, kteří v nemocnici v Gíze obchodovali s lidskými orgány. Mezi zatčenými jsou i tři lékaři, kteří se právě chystali...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.