Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ruská rozvědka v Česku posiluje, loni se zajímala i o poslance

  12:09aktualizováno  16:22
Ruští špioni jsou v České republice stále aktivnější. Už se zajímají i o české poslance a jejich asistenty a snaží se získat kontakty na lidi z politických stran, kteří mají na starosti zahraniční styky. Konstatuje to Bezpečnostní informační služba ve své výroční zprávě za rok 2008.

Budova BIS v Praze | foto: Wikipedia

Podle BIS se o politiky zajímali především zpravodajci pod diplomatickým krytím. Tedy ti, kteří v Česku oficiálně pracují jako diplomaté na ruské ambasádě.

"Otázkou je, zda o zájmu ruských služeb konkrétní poslanci vůbec věděli. O zprávě budeme s ředitelem BIS teprve jednat. Pokud jsou ale takové informace pravdivé, bude nás především zajímat, co s tím BIS dělala," řekl iDNES.cz šéf sněmovní komise pro kontrolu BIS Jeroným Tejc. 

Podle bývalého ministra vnitra a současného předsedy bezpečnostního výboru Františka Bublana je informace příliš obecná. "Zájem zpravodajců může mít mnoho podob. Mohlo jít například jen o pozvání na nějakou oficiální akci," vysvětlil poslanec.

Podle BIS ruská diplomacie i zpravodajské služby posilují svůj vliv v Česku už od 90. let. Hovořila o tom i zpráva za rok 2007. Se sílícím varováním BIS se ztotožňuje i člen bezpečnostního výboru Sněmovny, poslanec Jan Klas.

"Mohu vám potvrdit, že informace, které se objevují jak o aktivitách, tak o vysokém počtu ruských zpravodajců v Česku, jsou pravdivé. Situace je již kritická a vláda by měla postupovat mnohem tvrději a razantněji," řekl iDNES.cz Klas.

Rusové používají metody z doby sovětského impéria

Stejně jako o rok dříve BIS opět varuje, že Rusové už situaci v Česku nejen pozorně sledují, ale snaží se ji přímo ovlivňovat. Jejich tajné služby se podle kontrarozvědky vracejí k metodám práce z dob sovětského impéria. Současná situace tak prý nejvíce připomíná 80. léta minulého století, kdy sovětská špionáž ovlivňovala například mírová hnutí po celém světě.

V posledních letech se tak ruští špioni snaží v Česku proniknout do různých občanských uskupení nebo mezinárodních organizací včetně obchodních společností. "Jedná se o oběti, které jsou pod rouškou ušlechtilých ideí zneužívány ke zcela jiným účelům," konstatuje BIS. Jde zřejmě o narážku na hnutí bojující proti výstavbě amerického radaru na českém území.

Služba v této souvislosti zmiňuje nejmenovanou obchodní společnost působící mimo jiné i v ČR, o kterou se v roce 2008 zajímala. Právě ta je podle BIS využívána k aktivním opatřením na podporu ruských zájmů v ČR.

Špiony zajímá i kladení věnců

O opatrnosti ruské rozvědky, ale i dlouhodobých záměrech Ruska v Česku svědčí i na první pohled poněkud "zvláštní" zájmy ruských zpravodajců. Ti podle BIS například věnovali velké úsilí sledování oficiálních akcí pořádaných k výročí srpnové invaze z roku 1968, mnichovské dohody v roce 1938 a komunistického puče z roku 1948. Chtěli zjistit, jaké jsou mezi lidmi i politiky nálada a postoje k Rusku.

Rusko se také zajímalo o ekonomické informace a novinky z vědy a techniky. Právě v této oblasti se podle BIS snažili Rusové rozšířit okruh svých "zdrojů i cesty, kterými u nás působí".

Rusko se ve výroční zprávě dostalo i do kapitoly energetická bezpečnost. Právě na ni totiž má podle BIS velký vliv snaha Ruska o posilování postavení na evropském energetickém trhu. Snaží se tak posílit politický vliv na země, přes které by měly v budoucnu strategické suroviny putovat, a snaží se ovládnout veškeré zásoby zemního plynu v oblasti Kaspického moře.

BIS také upozornila, že vzhledem k rostoucímu vlivu tajných služeb v samotném Rusku lze někdy jen těžko rozeznat hranice mezi prací zpravodajských služeb nebo jiných státních či soukromých subjektů.

Vyhoštění jako součást jednání

Zpráva vychází jen několik dní po zveřejní informace o vyhoštění dvou ruských diplomatů z Česka. Z Prahy musel odjet zástupce vojenského přidělence při ruské ambasádě, dalšímu diplomatovi české úřady doporučily, ať se už nevrací z dovolené. Vojenské zpravodajství údajně získalo informace, že oba diplomaté zřejmě pracují pro ruské tajné služby.

Bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg později řekl, že klíčové informace měla česká diplomacie již několik měsíců, s vyhoštěním se čekalo na skončení českého předsednictví EU.

Podle zdrojů iDNES.cz se ale zpráva o vyhoštění objevila v mediích záměrně. O tom, že "někdo" z ruské ambasády byl vyhoštěn, totiž věděla nezávisle na sobě řada novinářů několik týdnů.

Cílený únik měl údajně připravit půdu pro jednání s místopředsedou ruské vlády Alexandrem Žukovem, který bude v Česku 13. a 14 září.

"Měli bychom vyhostit mnohem více diplomatů, jejichž činnost se neslučuje s našimi zákony. Nesmíme se Ruska bát, ale postupovat jako Polsko, které je k ruským zpravodajcům nekompromisní," řekl iDNES.cz poslanec Klas.

TAJNÉ SLUŽBY RUSKÉ FEDERACE

SVR - Služba vnešnej razvědki. Primární výzvědná služba pro práci v zahraničí, oddělila se v roce 1991 z KGB. Zásobuje svodkami ruského prezidenta, dojednává se zahraničními rozvědkami protiteroristickou spolupráci.

FSB - Federalnaja služba bezopasnosti. Civilní kontrarozvědka, následovnice Čeky, NKVD a KGB. Zodpovídá za kontrolu exportu, kontrašpionáž, boj proti terorismu, korupci a organizovanému zločinu. Zabývá se ovšem i elektronickým průzkumem, tedy ofenzivní zpravodajskou činností. Často koordinuje součinnost dalších služeb.

GRU - Glavnoje razvědyvatel'noje upravlenije. Vojenská rozvědka pracující pod generálním štábem armády. Tvrdí se o ní, že v roce 1997 měla v zahraničí šestkrát více špionů než SVR.

FSO - Federalnaja služba ochrany. Vládní agentura zodpovědná za bezpečnost státních představitelů včetně prezidenta.

čerstvé zprávy na mobil

Objednejte si aktuální zprávy iDNES.cz na mobil jako SMS a MMS. Pro klienty O2 do konce srpna zdarma.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.