Poničené severosyrské Kobani v lednu 2015.

Poničené severosyrské Kobani v lednu 2015. | foto: Reuters

Co chce Rusko v Sýrii? Bránit, co Asadovi zbylo, naznačují kroky Moskvy

  • 560
Domněnky, že se Rusko vojensky angažuje v Sýrii, sílí a náznaků, byť je těžké hovořit o důkazech, přibývá. Sociálními sítěmi kolují údajné selfie ruských vojáků ze Sýrie. Velkou intervenci a tažení proti islamistům dosavadní kroky Moskvy ale nenaznačují. Spíš obranu míst, která dosud ovládá tamní režim.

První zprávy o údajném zapojení Ruska do bojů v Sýrii zněly převratně. „Bude Rusko bojovat s Islámským státem?“ ptal se například Security Magazín.

A pokračoval: „Podle posledních zpráv to vypadá na vyslání velkého expedičního sboru na zbytky Asadem ovládané Sýrie a masivní pomoc v boji proti teroristům z ISIS a al-Káidy. Poblíž Damašku již prý přistály první ruské jednotky, o kterých ale zatím západní média neinformují.“

Ruská pomoc

Dvě ruská letadla s nákladem humanitární pomoci přistála v sobotu na mezinárodním letišti v Latákíji na západě Sýrie. Ruské ministerstvo obrany podle agentury AP uvedlo, že Moskva do Sýrie vypravila vojenská nákladní letadla s veškerým materiálem nutným ke ke stavbě stanového tábora pro více než 1000 uprchlíků.

Zdroj: ČTK

O několik dnů později stále nejsou k dispozici žádné zprávy o „velkém expedičním sboru“ - takový přesun a nasazení masivní útočné síly by šlo jen těžko utajit. Rusko navíc oficiálně stále svou účast nepřiznalo.

Existuje ale řada náznaků, které dokládají, že Moskvu v poslední době začala Sýrie skutečně velice zajímat a vojáky s technikou tam posílá. Publicista David Cenciotti například upozorňuje, že server FlightRadar24 zaznamenal lety ruských dopravních strojů Il-76 do Sýrie.

Našli jsme okliku přes Írán, tvrdí Rusko

Právě otázka, kudy Rusové do Sýrie létají, se v minulých dnech intenzivně přetřásá. Například Bulharsko totiž oznámilo uzavření nebe ruským letadlům (více zde), Řecko uvedlo, že je o totéž požádala americká vláda.

Pak ruská média napsala, že Rusové budou do Sýrie létat přes Írán, což by dávalo smysl: Moskva i Teherán patří mezi spojence syrského prezidenta Bašára Asada. A mezi Íránem a Sýrií zbývá už jen kus Iráku. I zde je to ale samé „údajně“ a potvrzené zprávy neexistují, ale podle těch nepotvrzených Američané žádali, aby Irák ruské letouny odmítl, ale Írán to Iráku rozmluvil.

Teoreticky vede nejkratší cesta přes Turecko. Nelze vyloučit, že ji Rusové také využívají, nicméně v tomto případě má Moskva jistě v paměti incident z roku 2012, kdy turecké letectvo přinutilo přistát syrský boeing na cestě z Moskvy. Turci pak oznámili, že civilní letoun pašoval vojenský materiál silám syrského prezidenta Asada. Podle ruského analytika Pavla Felgenhauera se od té doby Rusové snažili tureckému vzdušnému prostoru vyhýbat.

Boj proti Islámskému státu? Hlavně za Asada

Rusko je dlouholetým vojenským spojencem Sýrie, při zemi ovládané prezidentskou dynastií Asadů stojí od roku 1971. Po boku současného autoritářského syrského prezidenta Moskva stojí celou dobu, co se Západ snaží o jeho odstranění.

Do velké vojenské intervence se zatím ale Rusko nepustilo, což může mít i jiné než politické důvody: Sýrie je daleko a pozemní zásobování nepřichází v úvahu. A velká expediční vojenská mise je přece jen drahý podnik. V bezpečnostní komunitě se tak hovoří spíš o tom, že se Rusové pokusí vyztužit obranu syrské armády na západě země, které Asadovi vojáci stále ovládají. Ale někdy musejí ustupovat, tento týden zcela vyklidili Idlib (více zde).

Krouží Rusové nad Sýrií?

Islamisté v Idlibu uvedli, že nad Sýrií už krouží ruské bojové letouny a drony. Záběry, které se objevily, to neprokazují - jsou příliš nízké kvality, aby šlo s jistotou říci, že nejde např. o letouny MiG 29 syrského letectva.

V půli srpna z Ruska do Sýrie přiletělo šest stíhaček MiG 31. Izraelský server Debka poznamenal, že může jít o ruský vzkaz Spojeným státům poté, co USA v tureckém Incirliku rozmístily šest stíhaček F-16.

Tématu údajné přítomosti ruských vojáků v Sýrii se obsáhle věnuje ruský publicista Ruslan Levjev.

Ten označil jedno obrněné vozidlo na videu ze Sýrie jako BTR-82A. „To je vzácné i v ruské armádě,“ poznamenal.

Z videozáznamu Levjev dovodil, že vozidlo má rusky mluvící posádku i číselné označení v ruském, nikoliv syrském stylu. Video je údajně pořízené 23. srpna u důležitého přístavního města Latakíja. Toto vozidlo se zapojilo do bojů.

„Protivládní síly rychle postoupily (...) Kdyby Asad ztratil Latakíju, ztratil by i blízké letiště (sloužící i jako vojenské, skrze které Rusové pomocí transportních letounů jako An-124 zásobují Asada, pozn. red.) - a pak už je blízko Tartus,“ poznamenává Levjev. Ten je pro Rusy dvojnásob důležitý, protože tamější malé vojenské zařízení, pronajaté a donedávna spravované čtyřmi vojáky, chtějí rozšířit na skutečnou námořní základnu. Proto z pohledu Ruska nesmí padnout do rukou Asadových nepřátel.

Situace v Sýrii k 9. září 2015 podle Institute for United Conflict Analysts

Rusko nicméně v Sýrii není výhradně kvůli Islámskému státu. Je pravda, že zprávy o zahájení intervence přišly poté, co médii proběhly zprávy o poměrně překvapivém vpádu bojovníků IS do jedné damašské čtvrti, ale u Latakíje Asadovi vojáci čelí povstalcům bojujícím mimo struktury Islámského státu. Část těchto povstalců podporuje Západ, část z nich patří k frontě an-Nusra, syrské franšíze al-Káidy.

Rusové zřejmě střeží důležité letiště

Už zmíněnému Ruslanu Levjevovi se podařilo shromáždit na svém blogu řadu náznaků, že Rusko skutečně posiluje svou pomoc syrské vládě. Zaznamenal několik případů, kdy ruští vojáci na sociálních sítích psali statusy typu „znovu do Sýrie“ - a též si povšiml přítelkyně jednoho z vojáků, tesknící, že její milý na několik měsíců odjíždí „hlídat syrské letiště“. To podle Levjeva posiluje hypotézu o tom, že Rusové přebírají kontrolu nad základnou v Latakíje.

Další náznak vzešel od Anatolije Goloty, příslušníka 810. samostatné brigády námořní pěchoty, když na sociální síť VKontakte napsal status „opět Sýrie“. Zhruba ve stejné době se podařilo vyfotit loď se znakem brigády v Bosporu. Další vojáci téže brigády také zveřejnili své snímky při proplouvání touto úžinou či rovnou v Sýrii.

Další nasazení na zapřenou?

Proč se Rusové k účasti v bojích otevřeně nepřihlásí? Na Krymu, v Donbasu a nyní i v Jemenu, kde rovněž podle všeho operují armády okolních arabských zemí bez viditelného označení, ukazuje, že k dosažení cíle není v soudobé válce třeba budit nežádoucí pozornost. Je možné, že se stejný scénář odehraje i v Sýrii.

Selfie fotky pochopitelně ještě nejsou důkazem ruské účasti v bojích. Přesto snímky z Tartu z posledních týdnů ukazují, že ruských vojáků v Sýrii není málo. Levjev soudí, že hlavní důvody jsou dva: „Posílit Tartus a připravit se na jeho obranu, pokud padne Latakíja - a střežit základnu v Latakíje, odkud startují ruské bezpilotní letouny a zřejmě i proudové bojové stroje.“

„Zcela jistě v Sýrii působí ruští poradci a instruktoři,“ soudí Pavel Felgenhauer, vojenský odborník listu Novaja Gazeta. V tom je zajedno s oficiální pozicí ruské vlády, která se takovou misí ani netají. Felgenhauer odhaduje, že v Sýrii jsou stovky Rusů. „Určitě techničtí poradci a mechanici, kteří udržují sofistikovanou techniku, a námořní pěchota k jejich ochraně. Asad by bez ruské technické pomoci své letectvo čtyři roky války neudržel akceschopné,“ soudí Felgenhauer.

Jak Levjev, tak izraelský server Debka, což je neoficiální zdroj s vazbami na bezpečnostní komunitu, se shodují, že Rusů je v Sýrii čím dál víc. Podle Debky koncem srpna dorazilo hodně vojáků zejména z logistického zajištění, kteří teoreticky mohou připravit zázemí pro budoucí příchod bojových jednotek - vojáci se ukázali v Damašku a u Latakíje. „V Tartu jsou teď stovky vojáků a těžká vozidla,“ dodává Levjev.

A pro ruské letouny může mít případné angažmá nad Sýrií ještě jeden přínos: v oblasti operují i americké letouny F-22, které mimo náletů přispívají svými senzory a dalším vybavením ke zvýšení bezpečnosti dalších koaličních letounů, a zkoušet v praxi zjistit, jak moc jsou nejmodernější americké stíhačky neviditelné pro ruské palubní radary.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video