Předem ohlášenou plavbu flotily ruských válečných lodí pozorovalo v uplynulých dnech už norské námořnictvo.
Námořní hlídkový letoun P-3 Orion plavidla na cestě k britským ostrovům sledoval a vyfotografoval u Trondheimu.
Podle mluvčí norské armády Elisabett Eikeland je sledování pohybu „ruské letadlové lodi Kuzněcov rutinní záležitostí“. Neobvyklý je však vysoký počet lodí, který letadlový nosič doprovázejí.
Kromě letadlové lodi Admirál Kuzněcov tvoří skupinu dalších sedm lodí. Je mezi nimi také například raketový křižník Petr Veliký, protiponorkové lodi Severomorsk a Viceadmirál Kulakov. Norský letoun zachytil také raketonosnou ponorku třídy Delta IV.
Vyslání letadlové lodi už v září avizoval ruský ministr obrany Sergej Šojgu s tím, že skupina bude bude „operovat u syrských břehů, kde má zvýšit bojové kapacity ruské armády“. V oblasti působí už asi desítka ruských plavidel, které se podílejí na akcích v Sýrii.
Očekává se, že plavba ruské skupiny plavidel bude ostře sledována. Flotila by měla totiž proplout kanálem La Manche, pak podél pobřeží Francie, přes Biskajský záliv a Gilbraltar do Středomoří.
Fotografie    |
Britské námořnictvo připustilo, že přes Lamanšský průliv budou ruské lodě zpovzdálí sledovat dvě britská bojová plavidla i hlídkové letouny a pohotovostní stíhačky.
„Británie a NATO pravidelně monitorují válečné lodě jiných zemí, když vstoupí do oblasti našeho zájmu a nyní tomu nebude jinak,“ uvádí se v prohlášení britského námořnictva.
Admirál Kuzněcov, někdy označovaný jako těžký letadlový křižník, byl postaven už v polovině osmdesátých let a ruské námořnictvo ho zařadilo do výzbroje na počátku devadesátých let.
Kuzněcov je jediná dokončená loď své třídy. Druhá loď Varjag zůstala po rozpadu Sovětského svazu na Ukrajině a v roce 1998 byla údajně odprodána do Číny.
Plavidlo o délce 300 metrů má výtlak 67 500 tun při plném zatížení. Ke standardní výzbroji patří až padesát letounů a vrtulníků. Loď je vyzbrojena také protilodními řízenými střelami Granit, protiletadlovými raketami a hlubinnými bombami.
