Na ruské armádě se až dosud nešetřilo, nehledě na ekonomické potíže země, způsobené poklesem cen ropy na světovém trhu; ropa je přitom hlavní položkou v ruském exportu. Moskvě navíc působí ekonomické potíže i protiruské sankce, které Západ přijal po ruské anexi Krymu a po vypuknutí proruského povstání na východě Ukrajiny.
Škrty se podle deníku mají týkat hlavně zakázek na nové zbraně, výzkumu a modernizace, které tvoří více než dvě třetiny obranných výdajů (68 procent). Platy vojáků se za žádných podmínek nesníží, zdůraznil zdroj, na který se list odvolává.
Podle deníku se šetřit nebude ani na budování nových jednotek, ani na operaci v Sýrii, kde od konce loňského září ruské letouny podporují síly prezidenta Bašára Asada.
V letošním rozpočtu se počítalo s výdaji na obranu ve výši 3,14 bilionu rublů (bezmála bilion korun), což jsou čtyři procenta hrubého domácího produktu; resort by tedy měl ušetřit okolo 160 miliard rublů (asi 51 miliard Kč). Rozhodující část této sumy - asi 150 miliard - se má ušetřit na nákupech zbraní.
To je podle analytika Ruslana Puchova v době recese pochopitelné a nepoškodí to bezpečnost země. Další škrty ve stejném tempu by ale obranyschopnost ohrozit mohly, tvrdí expert.
Na loňské přehlídce v Moskvě se Rusko pochlubilo novým tankem:
15. května 2015 |
