Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Putin nařídil prověrku armády v západním a centrálním Rusku

  12:58aktualizováno  15:27
Ruský prezident Vladimir Putin ve středu nařídil provést náhlou komplexní prověrku bojové pohotovosti vojsk v západním a centrálním Rusku. Rozkaz souvisí s vývojem na Ukrajině. Kreml stejný den totiž ohlásil, že přijme opatření, jimiž zajistí bezpečnost své černomořské základny v Sevastopolu.

Ruský prezident Vladimir Putin a ministr obrany Sergej Šojgu při vojenském cvičení na ostrově Sachalin. (16. července 2013) | foto: AP

"V souladu s prezidentovým rozkazem byl nečekaně vyhlášen poplach u vojsk Západního vojenského okruhu, jakož i u 2. armády Centrálního vojenského okruhu, velení protivzdušné a kosmické obrany, výsadkových vojsk, bombardovacího a dopravního letectva," uvedl ministr obrany Sergej Šojgu. Akce potrvá do 3. března.

Nečekaný poplach u řady jednotek následuje po opakovaných stížnostech Moskvy na pád režimu v Kyjevě. Místo prorusky orientovaného prezidenta Viktora Janukovyče se k moci dostali příznivci vstupu do Evropské unie.

Potyčky na Krymu

Ukrajinská policie musela ve středu zasahovat v Simferopolu, což je správní středisko autonomního Krymu, aby od sebe udržela dva znepřátelené tábory. Před sněm přišlo podle agentury AP zhruba 10 tisíc krymských Tatarů, aby podpořili nové ukrajinské vedení.

"Ukrajina není Rusko!" a "Alláh je veliký!" skandoval dav a mával ukrajinskými vlajkami, zatímco v sousedství probíhala menší proruská demonstrace.

Tvrdá konfrontace mezi oběma tábory podle agentury ITAR-TASS trvá už několik hodin. Zástup, shromážděný pod ruskými vlajkami a skandující "Rusko, Rusko!", se mezitím rozrostl z několika stovek na několik tisíc lidí. "Lidé se zde sešli, aby bránili své dějiny, svůj jazyk a svou kulturu," prohlásil Sergej Axenov ze sdružení Ruská jednota.

Především na východě a jihu Ukrajiny žije rozsáhlá ruská menšina, která s politickým obratem nesouhlasí. Na Krymu dokonce tvoří Rusové dvě třetiny populace, navíc v Sevastopolu má Moskva pronajatou základnu pro svou černomořskou flotilu.

Strategicky důležitý poloostrov dosud odmítá uznat autoritu nové centrální vlády a někteří krymští politici žádají o přidružení k Rusku. 

Proti tomu se však ostře staví krymští Tataři, jejichž národ nechala Moskva za druhé světové války z poloostrova masově deportovat. Aktivně se proto účastnili demonstrací proti Janukovyčovi a nevzdají se ani nyní.

Ruští zákonodárci během úterní návštěvy Krymu tvrdili, že Moskva chce ochránit ruskojazyčné obyvatele poloostrova. Den na to ministerstvo obrany oznámilo, že přijme opatření, která zajistí bezpečnost ruské námořní základny.

Tyto výroky vyvolávají obavy z ruského vojenského zásahu. To však ve středu popřela předsedkyně horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková. "Takový scénář není možný," řekla.

Prezident Putin zatím mlčí. K situaci v "bratrské republice", jak o Ukrajině hovoří, se nevyjádřil od pádu režimu Viktora Janukovyče. 

Další vysocí představitelé Kremlu však v posledních dnech vydali několik ostrých prohlášení. Ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že na západě Ukrajiny sílí nacionalistické a neonacistické postoje, které se musí řešit. Jeho úřad varoval před vlivem extrémistů a rivalitou mezi pravoslavnými církvemi.

Ruský premiér Dmitrij Medveděv se dokonce uchýlil ke slovníku, který využil už jednou v roce 2008. Tehdy poslal ruské tanky do Gruzie, jiné bývalé sovětské republiky, aby podpořil obyvatele s ruským pasem v separatistické Jižní Osetii. Před válkou prohlásil, že byly ohroženy "životy našich občanů".

Respektujte suverenitu země, zní z NATO

Ukrajina však vzhledem ke své geografické poloze není v takové pozici jako Gruzie. Sousedí se členy NATO a nová vláda by chtěla jednat o sbližování s aliancí i Evropskou unií. "Ukrajina je blízký a dlouhodobý partner," řekl ve středu generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Aliance podle jeho slov očekává, že všichni budou respektovat suverenitu a celistvost země.

Vstupu Ukrajiny do NATO se spojenci nebrání

Ukrajina, která v poslední době prochází bouřlivými změnami, bude jedním z témat středečního jednání ministrů obrany NATO. Ve čtvrtek by se v bruselské centrále aliance měla uskutečnit schůzka aliance s ukrajinskými zástupci.

O jednání Rady NATO-Ukrajina požádala ještě vláda, kterou smetly nedávné události v této bývalé sovětské republice. NATO proto se schůzkou váhalo, nyní by měl Kyjev ve čtvrtek zastupovat náměstek ministra obrany Oleksandr Olijnyk.

Kyjev se podílí na většině operací aliance. Má své vojáky v Afghánistánu i v balkánské misi KFOR, ukrajinské lodě pracovaly v námořních operacích NATO například v boji s piráty u somálských břehů.

Na novinářskou otázku, jak by aliance reagovala na případný zájem Ukrajiny o členství, Rasmussen poznamenal, že to nejspíš není nejvyšší priorita kyjevských úřadů. V roce 2008 na summitu v Bukurešti nechalo NATO pro Ukrajinu dveře otevřené, ovšem za podmínky, že země splní potřebná kritéria a její občané si vstup budou přát.

Ruská vlajka v ukrajinském Charkově:

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Nejsem perfektní máma!
Nejsem perfektní máma!

Své dítě miluji, ale dávám mu opravdu to nejlepší?

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.