Pro starší Afghánce, kteří zažili sovětskou okupaci v letech 1979 až 1989, se jedná o závan starých časů studené války. Do afghánských továren, které zde v minulosti zřídil Sovětský svaz, začíná opět proudit nové vybavení podepsané Kremlem.
"Je jasně vidět, že zájmy Ruska v Afghánistánu jsou na vzestupu," uvedl pro server theguardian.com Stepan Anikjev, mluvčí ruské ambasády v Kábulu. Zároveň dodal, že Rusko chce posílit svůj vliv v tomto regionu. "Ne pouze kvůli Afghánistánu, ale i kvůli našim vlastním cílům," prozradil Anikjev
Sovětská válka v AfghánistánuSovětská válka v Afghánistánu byl významný konflikt studené války probíhající v letech 1979 až 1989, mezi sovětskými intervenčními jednotkami spolu s afghánskou komunistickou vládou a mezinárodními povstaleckými skupinami mudžáhedínů, usilujícími o svržení komunistické vlády a vyhnání sovětů. Povstalci byli trénováni v sousedním Pákistánu a Číně, zároveň byli podporováni pomocí v hodnotě miliard dolarů ze Spojených států amerických, Saúdské Arábie, Spojeného království a dalších zemí. Desetiletí trvající konflikt způsobil exodus jednoho milionu Afghánců do Pákistánu a Íránu. Statisíce afgánských civilistů byly zabity v důsledku konfliktu. Zdroj: Wikipedia |
Z ruských vládních kruhů zní jasné stanovisko – angažování v Afghánistánu má být protikladem k humanitární pomoci Spojených států, kterou mnozí Afghánci kritizují jako zbytečné plýtvání. "Chybou uplynulých dvanácti let bylo, že lidé sice chtěli dávat peníze, ale bez jakékoli strategie," myslí si ruský velvyslanec v Afghánistánu Andrej Avetisjan, který v Kábulu působil jako mladý diplomat i v krušných 80. letech během sovětské okupace.
Mnoho Afghánců, včetně končícího prezidenta Hamída Karzáího, vzpomíná na sovětský ekonomický model nostalgicky, a to navzdory deset let trvajícímu válečnému konfliktu mezi sovětskými intervenčními jednotkami a mezinárodními povstaleckými skupinami mudžáhedínů. "Sovětské peníze prostě šly na ta správná místa. Byli efektivní v investování peněz a dělali to skrze afghánskou vládu," uvedl Karzáí v rozhovoru pro server washingtonpost.com.
Vřelé vztahy mezi Ruskem a Afghánistánem se poprvé přihlásily o slovo minulý měsíc, kdy ruský prezident Vladimir Putin zaslal svému afghánskému protějšku zprávu, v níž vyzdvihuje dobré naladění obou zemí. "Jsem si jistý, že přátelské vazby mezi Ruskem a Afghánistánem v budoucnu zajistí blahobyt a dobro pro naše národy," napsal Putin.
Pomoc za miliony nebo kupování vlivu?
Kreml už připravil obsáhlý soupis 140 projektů z dob sovětské okupace i před ní, které by chtěl v následujících letech oživit. Jedním z nich je i kábulská továrna na výrobu montovaných domů, která je největší afghánskou továrnou vůbec. První finanční pomoc ve výši 25 milionů dolarů (bezmála 500 milionů korun) do ní dorazila už na podzim loňského roku.
Dalších 20 milionů dolarů pak Rusko pošle na obnovu Domu sovětské vědy a kultury, který byl vybudován v roce 1982 a během vojenských střetů byl rozstřílen na kusy. Zůstalo z něj jen torzo, které v současnosti obývají převážně drogově závislí Afghánci. Výkladní skříň ruské kultury by se měla znovu otevřít už na podzim letošního roku "Chceme sem dostat naši kulturu," vysvětluje Anikjev.
Stahování vojskV Afghánistánu v současnosti působí 130 tisíc zahraničních vojáků pod velením NATO, z toho 90 tisíc Američanů. Po roce 2014, kdy chce Aliance dokončit předávání zodpovědnosti za bezpečnost do rukou Afghánců a stáhnout většinu jednotek, má v zemi zůstat jen několik tisíc vojenských poradců a instruktorů. |
Obyčejní Afghánci přicházejí do kontaktu s pozůstatky sovětské okupace každý den. Příkladem je velká pekárna chleba, která stále produkuje tisíce bochníků každý den. Tisíce místních pak obývají domy postavené Sovětským svazem. Vděk však směrem k Rusům nesměřuje ze všech stran. Najdou se i takoví, kteří jim dlouhou okupaci své vlasti nemohou zapomenout.
"Nenávidím Sověty, bojoval jsem proti nim. Zabili mi tátu. Tohle je ale pořád nejlepší místo, kde mohu žít," svěřil se generál Rabíb Rajéd, který bydlí právě v jednom z obřích obytných komplexů z dílny Sovětů. Rajéd nyní slouží jako důstojník v afghánské armádě, které spadá pod americké velení. Na adresu svých chlebodárců však nešetří kritikou. "Američané byli štědří (...) peníze ale dali špatným lidem," myslí si Rajéd.
Většina Afghánců se tak ptá, proč se Rusko o jejich zemi začalo více zajímat právě teď a bojí se, že Kreml se svou zdánlivě přívětivou tváří jen snaží kupovat vliv. Tomu může nahrávat i fakt, že až do roku 2012, kdy Spojené státy začaly stahovat své vojáky z Afghánistánu, nebyla podepsána jediná dohoda. Z úst lidí tak mnohdy zaznívají výroky jen o výměně skrytých vládců. Rusko podle nich pouze vystřídá Ameriku.
