Přestože se v Česku oficiálně žádné nemocnice neruší, ve skutečnosti jich ubývá. Mění se v takzvané "ambulantní domy", které už nezajišťují nepřetržitou akutní péči.
Neříká se tomu rušení, ale restrukturalizace. Pro lidi postižené náhlou zdravotní příhodou včetně obyčejného zánětu slepého střeva se tím však potřebná zdravotní péče vzdaluje.
Seznam dvacítky nemocnic, které přišly o akutní lůžkovou péči, začíná Berounem, pokračuje přes Hustopeče, Mariánské Lázně a další města až k Rýmařovu a Žacléři.
Restrukturalizace vyplynula z plánu omezování lůžkové péče, na kterém se v roce 2011 dohodl se zdravotními pojišťovnami ministr zdravotnictví Leoš Heger.
Pod tlakem jsou hlavně menší nemocnice
Zvláště menší nemocnice se dostaly pod tlak, že nedostanou dlouhodobou smlouvu od pojišťoven, pokud nezruší nepřetržitou akutní péči na chirurgických, interních a dětských odděleních, případně v porodnicích.
Značná část jich proto přistoupila na smlouvu, podle níž se změní v jakési "ambulantní domy" spojené s léčebnami dlouhodobě nemocných. Odsouhlasily, že budou nabízet jen jednodenní chirurgii, tedy plánované operace žlučníku, kýly nebo křečových žil, po kterých se pacient může během několika hodin vrátit domů.
Pojišťovny a Heger zdůvodňovali likvidaci akutní lůžkové péče úsporami stovek milionů. Podle ředitele nemocnice v Městci Králové Otakara Mareše se však úspory nakonec nedostavily. "Ruší se nemocnice, které nabízejí nejlevnější a přitom stejně kvalitní péči jako ve velkých ústavech. Jejich pacienti se dnes léčí za víc peněz," uvedl.
