Kromě českých poslanců a senátorů se mají jejich rumunští kolegové setkat i s náměstkem ministra zahraničí Pavlem Teličkou, vládním zmocněncem pro přípravu summitu NATO Alexandrem Vondrou a ředitelem sekce strategického plánování ministerstva obrany Ivanem Dvořákem.
Žádost obou komor rumunského parlamentu vůči členským zemím podpořili všichni zákonodárci až na jednoho senátora krajně nacionalistické Strany Velkého Rumunska.
Rumunsko se fakticky už nyní chová jako člen NATO a plně podporuje cíle aliance v boji proti mezinárodnímu terorismu, při upevňování demokracie a tržní ekonomiky v Evropě i ve světě, konstatoval rumunský parlament.
Experti považují Rumunsko a sousední Bulharsko doslova za most na Balkán či základnu pro vedení operací v Afgánistánu nebo Iráku považují experti. Loňské teroristické útoky na Spojené státy jen potvrdily, jak významnou roli pro odvetné operace může oblast Černého moře hrát. Geografická poloha obě země rázem katapultovala do skupiny těch kandidátských zemí, které mají největší šance na přijetí.
"Tyto země mají obrovsou geopolitickou hodnotu, ať už jako cesta na Balkán nebo i na blízký východ. To bude hrát velkou roli při rozšiřovánbí NATO a je to velká výhoda v kandidatuře," řekl pro natoaktual.cz politolog Petr Suchý z Fakulty sociálních věd Masarykovy unoverzity v Brně.
Na vstup do NATO aspiruje spolu s Rumunskem deset východoevropských zemí, jejichž premiéři se koncem března sešli v Bukurešti. Vedení aliance se chce ale těsně před pražským summitem rozhodnout, koho z kandidátů do NATO pozve.
Záležet bude na připravenosti uchazečů. Podle generálního tajemníka NATO George Robertsona se aliance na podzim rozšíří až o devět nových členů. Nejvíce realistická v očekávání, zda dostane pozvánku, je Albánie.
- úterý 16. dubna 2002
