Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rumuni soudí šéfa Ceausescova žaláře, kde vězni nesměli ani k oknům

  14:41aktualizováno  14:41
V Rumunsku začal soudní proces s někdejším velitelem jedné z nejpřísnějších komunistických věznic. Za zločiny proti lidskosti hrozí 88letému Alexandrovi Visinescu doživotí. Většina zločinů z totalitní éry nebyla ani čtvrt století po pádu režimu dosud potrestána.

Alexandru Visinescu řídil nechvalně proslulou rumunskou věznici Ramnicu Sarat. | foto: Profimedia.cz

Alexandru Visinescu je obviněný z podílu na vraždě šesti politických vězňů v nápravném zařízení Ramnicu Sarat, které v letech 1956 - 1963 řídil. Za Visinescova vedení zde zemřelo nejméně čtrnáct vězňů, mnoho dalších podle AFP nese trvalé následky, ať už fyzické či psychické.

„Ve své roli velitele obžalovaný (...) podroboval politické vězně podmínkám, jež je měly fyzicky zničit, odepíral jim zdravotní péči, jídlo, topení a vystavoval je týrání,“ stojí podle serveru Balkan Insight  v textu obžaloby.

Od událostí, za něž je Visinescu souzen, uběhlo sice již více než padesát let, rumunské zákony ale žádnou promlčecí lhůtu pro závažné trestné činy neznají. Visinescovi, kterému hrozí doživotí , se hájí tím, že pouze poslouchal rozkazy.

Vězení ticha

Věznici Ramnicu Sarat, která leží asi stočtyřicet kilometrů severovýchodně od Bukurešti, se přezdívalo „vězení ticha“. Lidé zde totiž byli zpravidla drženi na samotkách, ani návštěvy za nimi nesměly. „Když vyšel z vězení, vážil takový statný muž, jako byl on, sotva třicet kilo a sotva mohl chodit,“ vzpomíná Nicoleta Eremia, vdova po generálovi Ionu Eremiovi, které byl v Ramnicu Sarat vězněn. „Jednoho zimního dne musel stát holýma nohama v kýblu ledové vody,“ popsala.

Valentin Cristea se do věznice dostal poté, co byl v roce 1954 odsouzen za „prozrazení státního tajemství“ vlastní tetě,  která byla členkou protikomunistického odboje. V nechvalně proslulé věznici strávil sedm let. Dnes 84letý muž si pamatuje hlavně zimu, izolaci a hlad.

„Bylo proti pravidlům přibližovat se ke zdem, abychom nemohli mluvit s ostatními pomocí morseovky,“ řekl Cristea agentuře AFP. Vězni se podle něj nemohli dívat z oken a ve dne nesměli ani sedět na postelích.

Státní zástupci kromě Visinesca vyšetřují dalších 35 někdejších komunistických pohlavárů. „Bez nadsázky se to dá přirovnat k rumunskému Norimberku,“ uvedl ředitel Insitutu pro vyšetřování komunistických zločinů a památky rumunského exilu Radu Preda. „Tento proces je zvláště důležitý, protože vůbec poprvé čelí nástroj komunistického teroru,“ dodal.

Ze svých činů se bude zodpovídat mimo jiné i Ion Ficioru, někdejší velitel pracovního tábora Periprava, který podle serveru Balkan Insight čelí obvinění ze zločinů proti lidskosti. Pokud bude shledán vinným, soud ho pošle nejméně na patnáct let do vězení.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.