Před sídlem vlády v Bukurešti se podle agentury Reuters ve středu večer sešlo více než 130 tisíc lidí, v celém Rumunsku se pak počet demonstrantů odhaduje na čtvrt milionu, což země nezažila dlouhá léta. „Zloději“ a „zrádci“ skandoval dav v Bukurešti, který se dožadoval i demise kabinetu.
Schválené vládní nařízení, k němuž není nutný souhlas parlamentu a které má záhy automaticky vstoupit v platnost, zbavuje trestnosti některé dosavadní trestné činy, včetně zneužití úřadu, jež nezpůsobí větší finanční škodu než 200 000 lei (1,2 milionu Kč). Vláda zároveň přijala návrh zákona, který umožňuje upustit od výkonu trestu vězení u některých dalších trestných činů. S tímto opatřením ale musí vyslovit souhlas zákonodárný sbor.
Potřebu přijmout sporné nařízení vláda ospravedlňovala nutností ulevit přeplněným věznicím. Experti ale poukazují na to, že se to spíš týká skutečnosti, že v poslední době byla odsouzena nebo je souzena za korupční jednání řada i sociálnědemokratických politiků.
Milosti se tak dostane některým odsouzeným politikům, mezi nimiž zřejmě bude i předseda vládních sociálních demokratů Liviu Dragnea, který loni dostal dvouletou podmínku za zmanipulování voleb. Kvůli tomu se po vítězství své strany v prosincových volbách nemohl stát premiérem.
„Den smutku pro právní stát“
Záměr vlády od počátku důrazně kritizoval pravicový prezident Klaus Iohannis. Ani on, ani velké protestní akce v posledních dnech však vládu od tohoto kroku neodradili. „Tento den je dnem smutku pro právní stát,“ reagoval na krok kabinetu prezident. „Vláda ignorovala přání milionů Rumunů, kteří chtějí žít v zemi zbavené korupce,“ dodal v prohlášení, z něhož cituje Reuters.
„Boj proti korupci musí pokračovat, a ne být zastaven. Poslední události v Rumunsku sledujeme s velkým znepokojením,“ uvedli podle agentury Reuters ve společném prohlášení předseda a místopředseda EK Jean-Claude Juncker a Frans Timmermans.
Velvyslanectví Belgie, Kanady, Francie, Německa, Nizozemska a Spojených států vyjádřila ve společném prohlášení hluboké obavy „kvůli vládním krokům... které ohrožují pokrok Rumunska za posledních deset let, jak pokud jde o existenci právního státu, tak v souvislosti s bojem s korupcí“. „Toto nařízení... může podkopat pověst Rumunska v mezinárodním společenství a existuje riziko, že ovlivní i partnerství založené na společných hodnotách, které jsou hlavními zásadami EU a NATO,“ dodaly zastupitelské úřady.
Vrchní rada soudců a státních zástupců (CSM), která dohlíží na nestrannost rumunské justice, podala proti nařízení ústavní stížnost.
Rumunsko patří v Evropě ke státům s nejrozšířenější korupcí, úplatky se tam požadují ve státní správě i v mnoha oblastech veřejného života. Snaha zastavit zneužívání úřadů a jiných výsadních postavení se v posledních letech v Rumunsku viditelně zintenzivnila. Speciální prokuratura v uplynulých třech letech obžalovala téměř 2000 lidí v případech zneužití postavení, celková škoda podle médií dosahuje v přepočtu kolem 27 miliard Kč.
