"Nadešel okamžik pro důležitá politická rozhodnutí. Proto jsem se rozhodl, že se vzdám vládního mandátu," řekl Boc. Jeho Demokratická liberální strana vyhrála volby koncem roku 2008. Boc chce prý přispět k uklidnění politické a sociální situace v zemi.
Boc vyzval znesvářené rumunské politiky, aby byli rozumní a rychle vybrali novou vládu. Svoje působení v čele vládního kabinetu obhajoval s tím, že "těžká rozhodnutí nedělal proto, že by chtěl, ale že musel".
Politický komentátor Radu Tudor označil Bokovu rezignaci za pouhou hru prezidenta Baseska, který chce odtržením od nepopulární vlády podpořit volební šance vládnoucí Demokratické liberální strany, v jejímž čele kdysi stál.
Několik hodin po rezignaci má už Emil Boc možného nástupce. Rumunský prezident Traian Basescu nominoval na post premiéra šéfa rumunských tajných služeb Mihaie Razvana Ungureanua, uvádí BBC.
Opozice uvítala demisi premiéra a k odchodu vyzvala i Baseska
Z pádu vlády se může těšit levicová opozice, která by podle posledních průzkumů získala ve volbách 50 procent hlasů. Její předák Victor Ponta už prohlásil, že chce předčasné volby.
"Je to vítězství těch, kdo demonstrovali v ulicích," řekl šéf opoziční liberální strany Crin Antonescu. "Nejzkorumpovanější, nejprolhanější a nejméně kompetentní vláda od pádu komunistického režimu v roce 1989," zhodnotil dosavadní kabinet.
Přestože rumunská ekonomika minulý rok rostla, Bokova vláda v posledních třech týdnech čelila masovým demonstracím proti úsporným opatřením. Protivládní nálady v rumunské společnosti prohlubuje i korupce.
Rumuni se bouří proti škrtům
Podpora Bokovy strany se od prosince do února propadla z 21 na 15 procent. Řádné parlamentní volby se měly v Rumunsku konat letos v listopadu. Pozorovatelé nevylučují, že podobně jako třeba v Itálii by se vlády mohl ujmout technokrat.
Rumunská ekonomika se v roce 2009 propadla o 7,1 procenta, a vláda si proto půjčila od Mezinárodního měnového fondu, Evropské unie a Světové banky 20 miliard eur (asi 500 miliard korun). Musela ale zavést přísné rozpočtové škrty. Státním zaměstnancům snížila platy o čtvrtinu a zavedla vyšší daně.
Podle Mezinárodního měnového fondu demise vlády na půjčce nic nezmění.
"Je naprosto zásadní, aby nová vláda dále prosazovala reformy dohodnuté s MMF a Evropskou komisí - pokud se bude příští vláda těchto reforem držet, bude Rumunsko v pořádku," domnívá se ekonom banky Raiffeisen Ionut Dumitru.
