"Tyto země mají obrovsou geopolitickou hodnotu, ať už jako cesta na Balkán nebo i na blízký východ. To bude hrát velkou roli při rozšiřovánbí NATO a je to velká výhoda v kandidatuře," řekl pro natoaktual.cz politolog Petr Suchý z Fakulty sociálních věd Masarykovy unoverzity v Brně.
Obě země se dostaly do hledáčku kandidátských zemí i přesto, že členské státy NATO zatím nepřesvdčily o připravenosti svých armád. "Pokud bychom srovnávali jejich připravenost na vstup do aliance z hlediska vojenského či politického, byly by jejich šance takřka minimální," dodal politolog Suchý.
Již dnes je ale jasné, že Severoatlantická aliance uvažuje o přijmutí čtyř či pěti postkomunistických zemí - Aliance je tak na prahu největšího rozšiřování ve své historii. Bulharsko a Rumunsko na seznam kandidátských zemí patří i proto, že prokázaly své kvality při spolupráci s americkými ozbrojenými silami při operaci v Afgánistánu, napsal o kandidatuře Rumunska a Bulharska list Washington Post.
Bulharský ministr zahraničních věcí Solomon Pasi v Bukurešti minulý týden prohlásil, že jeho země i Rumunsko udělá pro vstup maximum.
O strategické poloze obou zemí svědčí i zapojení obou zemí do operace v Afgánistánu. Jen za listopad a prosinec loňského roku startovaly z bulharských základen letecké tankery s palivem minimálně šestkrát denně, tvrdil Pasi s odvoláním na americké zdroje.
Například bulharské vojenské letiště na břehu Černé moře je nyní fakticky americkou základnou, na které slouží asi dvě stovky amerických vojáků.
Obě země také otevřely své vzdušný prostory a nabídly spojeneckým jednotkám k použití i přístavy. Při nejsilnějších útocích na teroristické skupiny v Afgánistánu, křižovaly podle Washington Post americká letadla vzdušný prostor obou zemí minimálně dvacekrát za den.
Bulharští a rumunští vojáci se navíc účastní mírové mise v Kábulu a rumunská vláda nabídla pro operace v Afgánistánu rovněž speciální horskou jednotku.
"Útoky na Spojené státy přetvořily oblast Černého moře do jakési trampolíny či odrazového můstku pro vojenské operace v kampani proti terorismu," prohlásil rumunský ministr zahraničních věcí Mircea Geoana.
Obě země při kandidatuře ke vstupu do NATO mohou pravděpodobně počítat i s podporou Spojených států. Administrativa prezidenta George Bushe by totiž podle listu Washington Post ráda využívala letiště a přístavy v Černém moři i k dalším budoucím operacím.
Pro získání pozvánky ke členství v Severoatlantické alianci však budou muset země ještě urychlit demokratizační proces. I americkým diplomatům vadí, že oba státy zatím například nenašly recept na přebujelou korupci či postavení národnostních menšin a jejich diskriminaci, pozastavuje se nad kandidaturou zemí list Washington Post.
Obě země se dostaly do hledáčku kandidátských zemí i přesto, že členské státy NATO zatím nepřesvdčily o připravenosti svých armád. "Pokud bychom srovnávali jejich připravenost na vstup do aliance z hlediska vojenského či politického, byly by jejich šance takřka minimální," dodal politolog Suchý.
Již dnes je ale jasné, že Severoatlantická aliance uvažuje o přijmutí čtyř či pěti postkomunistických zemí - Aliance je tak na prahu největšího rozšiřování ve své historii. Bulharsko a Rumunsko na seznam kandidátských zemí patří i proto, že prokázaly své kvality při spolupráci s americkými ozbrojenými silami při operaci v Afgánistánu, napsal o kandidatuře Rumunska a Bulharska list Washington Post.
Bulharský ministr zahraničních věcí Solomon Pasi v Bukurešti minulý týden prohlásil, že jeho země i Rumunsko udělá pro vstup maximum.
O strategické poloze obou zemí svědčí i zapojení obou zemí do operace v Afgánistánu. Jen za listopad a prosinec loňského roku startovaly z bulharských základen letecké tankery s palivem minimálně šestkrát denně, tvrdil Pasi s odvoláním na americké zdroje.
Například bulharské vojenské letiště na břehu Černé moře je nyní fakticky americkou základnou, na které slouží asi dvě stovky amerických vojáků.
Obě země také otevřely své vzdušný prostory a nabídly spojeneckým jednotkám k použití i přístavy. Při nejsilnějších útocích na teroristické skupiny v Afgánistánu, křižovaly podle Washington Post americká letadla vzdušný prostor obou zemí minimálně dvacekrát za den.
Bulharští a rumunští vojáci se navíc účastní mírové mise v Kábulu a rumunská vláda nabídla pro operace v Afgánistánu rovněž speciální horskou jednotku.
"Útoky na Spojené státy přetvořily oblast Černého moře do jakési trampolíny či odrazového můstku pro vojenské operace v kampani proti terorismu," prohlásil rumunský ministr zahraničních věcí Mircea Geoana.
Obě země při kandidatuře ke vstupu do NATO mohou pravděpodobně počítat i s podporou Spojených států. Administrativa prezidenta George Bushe by totiž podle listu Washington Post ráda využívala letiště a přístavy v Černém moři i k dalším budoucím operacím.
Pro získání pozvánky ke členství v Severoatlantické alianci však budou muset země ještě urychlit demokratizační proces. I americkým diplomatům vadí, že oba státy zatím například nenašly recept na přebujelou korupci či postavení národnostních menšin a jejich diskriminaci, pozastavuje se nad kandidaturou zemí list Washington Post.
