Ruml a Pilip: Byla to špatně načasovaná akce

- 28. listopadu 1997 vyzvaly bývalé špičky ODS v čele s Janem Rumlem a Ivanem Pilipem Václava Klause, aby odešel z vedení strany. Jak aktéři následných otřesů na naší politické scéně hodnotí své rozhodnutí přesně po roce? Ruml a Pilip shodně trvají na tom, že kvůli finančním skandálům ODS museli veřejně vystoupit, s časovým odstupem to však hodnotí jako špatně načasovanou akci. Václav Klaus byl v té době totiž v Sarajevu.

"Byla to strategická chyba," říká Ivan Pilip.
Proč se tehdy Rumlovi lidé se svou výzvou Klausovi unáhlili? Na to mají tuto odpověď: Dotlačila nás do toho hrozba Luxových lidovců.
"Lidovci ten den hrozili, že odejdou z vlády. Naznačovali však, že pokud my něco podnikneme, tak to neudělají," tvrdí tehdejší místopředseda poslanců ODS Jan Černý, který se k Rumlovi a Pilipovi přidal.
Bývalý předseda KDU-ČSL Josef Lux však popírá, že by se kdy dohodl s Rumlem a Pilipem, že s nimi bude koordinovat kroky lidovců. Podle něho to bylo jinak: "Oni vystoupili ve chvíli, kdy bylo jasné, že my to určitě uděláme."

Co dělají a říkají ti, kteří požadovali Klausův odchod?

Jan RUML
Před rokem byl řadovým poslancem za ODS, funkce ministra vnitra se vzdal začátkem listopadu. Nyní předseda Unie svobody, čerstvě zvolený senátor za Prahu 6.
"Asi bych to jinak neudělal. Otázkou je, kdybych věděl, že lidovci ten den stejně z koalice vystoupí, zda bych se svým prohlášením nepočkal na Klausův návrat. To teď nedokážu říct."
Ivan PILIP
Před rokem místopředseda ODS, považovaný za Klausova nástupce, ministr financí. Tuto funkci zastával i ve vládě Josefa Tošovského. Nyní poslanec Unie svobody.
"Z pohledu politické strategie jsme to udělali špatně. Ale i dnešek ukazuje, že ODS nějaký impuls potřebovala. Jenže ona ho nepřijala jako výzvu, semkla se kolem vůdce a jediné pravdy."
Jan ČERNÝ
Před rokem místopředseda poslanců ODS. Poté ministr pro místní rozvoj. Po volbách opustil sněmovnu. Nyní ředitel pojišťovny a zastupitel v Kostelci nad Černými Lesy.
"Samozřejmě si kladu otázku, jestli bylo vhodné to dělat v okamžiku, kdy byl Václav Klaus mimo republiku. Ale nebyl to žádný puč. Prostě to vyplynulo ze situace."
Jindřich VODIČKA
Před rokem ministr vnitra. Zůstal poslancem. Spoluzakládal US, z té odešel a vstoupil zpátky do ODS. S politikou skončil. Živí se jako soukromý podnikatel.
"Už tehdy jsem si myslel, že neděléme dobře. Vnitřně jsem sice souhlasil, že se něco má stát, ale domníval jsem se, že se to mělo posunout na pondělí, kdy se Klaus měl vrátit."
Jan STRÁSKÝ
Před rokem místopředseda ODS a ministr zdravotnictví. Vstoupil do US. Tento týden byl odvolán z dozorčí rady KB, odešel do důchodu. zastupitel v Prachaticích.
"Přišel jsem na ministerstvo financí až po tiskové konferenci kolegů Rumla a Pilipa. A až tehdy jsem měl stejný názor jako teď: s důvody vystoupení jsem souhlasil, ale ne s formou."

Co bylo bezprostředním impulsem jak pro odchod lidovců z vládní koalice, tak pro Pilipovo a Rumlovo prohlášení adresované Klausovi?
Celý týden se nejdříve nemluvilo téměř o ničem jiném než o odhalení pravého původu 7,5 milionu korun, které ODS dostala v roce 1995 a vydávala je za dary od Lajose Bácse a Radjiva Sinhy. Najednou zde bylo přiznání od podnikatele Milana Šrejbra. V tom se objevily první náznaky toho, že ODS má tajné konto ve Švýcarsku. Předseda ODS Václav Klaus to ještě na tiskové konferenci krátce před odletem do Sarajeva popřel.

Události pak dostaly rychlý spád. Informace o penězích v zahraničích Janu Rumlovi potvrdili Stráský, Zieleniec a Pilip.
Dříve než Ruml s Pilipem přečetli svou výzvu před televizními kamerami., volali Klausovi do Sarajeva a předem ho o tom informovali.

Václav Klaus po svém návratu strhl většinu členů ODS na svou stranu. Poukazoval hlavně na načasování výzvy a začal o ní mluvit jako o sarajevském atentátu.
"Byl to politicky nešťastný rok a lidsky nekorektní krok. Myšlenku, že jim šlo o financování strany, nepřipouštím. Okolnosti to vylučují a následné činy obou aktérů také," řekl včera Klaus.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video