Dva z amerických zajatců, kteří několik let trpěli spolu s někdejší kolumbijskou senátorkou v džungli, totiž v nové knize tvrdí, že se chovala bezohledně. Ba co více, že je svými výroky přímo ohrozila na životě.
"Je sebestředná, povýšená"
Pro připomenutí: Ingrid Betancourtová se s dalšími rukojmími – mimo jiné i třemi americkými bezpečnostními poradci – ocitla v zajetí levicových, nyní spíše jen gangsterských Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC). Organizace, která se zapojila do narkobyznysu, byť se v posledních měsících snaží vylepšit svoji notně pošramocenou image propouštěním rukojmích.
Betancourtová i Američané si v kolumbijské džungli vytrpěli své. Ponižování, hrubost, hlad a vůbec nedostatek všeho, vodou počínaje a nástrahami divoké přírody konče.
Dva ze zajatých Američanů však tvrdí, že již tak nesnesitelné poměry ještě zhoršovala Betancourtová, která se do nedobrovolného kontaktu s povstalci dostala o rok dříve než oni. Někdejší zákonodárkyně se prý chovala sebestředně a povýšenecky.
"Sledoval jsem, jak se snaží převzít kontrolu nad naším táborem. Činila tak s arogancí, která se vymkla její kontrole," píše v knize Out of Captivity (Osvobozeni) Keith Stansell, americký agent vyslaný do Kolumbie soukromou společností Northrop Grumman.
"Někteří z povstalců, kteří nás hlídali, se k nám chovali lépe," říká někdejší námořník Stansell, podle kterého politička dokonce připravila ostatní o cenné jídlo a přivlastňovala si v zajetí velecenné knihy.
Stansell navíc říká, že si Betancourtová zahrávala s jejich životy, když je před povstalci označila za agenty tajné služby CIA. Což prý není pravda. Tato americká služba je v každém případě pro povstalce nejhorším synonymem globálně uplatňované moci USA.
K Stansellově kritice se víceméně připojil další z exrukojmích, pilot Thomas Howes. Ten míní, že Betancourtová "potřebuje vše kontrolovat, manipulovat svým okolím, bylo pro ni proto nelehké žít jako rukojmí".
Zajímavé je, že třetí z Američanů, někdejší analytik zpravodajské služby Marc Gonslaves, kolumbijskou rodačku chválí. "Žili jsme v koncentračním táboře, doslova... Nikdy jsem ji neviděl stěžovat si nebo plakat. Je to nepoddajná žena," uvedl.
Postup Američanů překvapil psychiatra Kerona Fletchera, britského specialistu osloveného agenturou AP. Podle něj je neobvyklé, aby se rukojmí, svázaní společným utrpením, veřejně kritizovali. Obvykle je to naopak: "Mlčí a vzájemně se podporují."
Sama Betancourtová se stejně jako její blízcí zatím k nařčení nevyjádřila. S vysvětlením, že si musí výpovědi rukojmích nejprve přečíst.
Kniha Out of Captivity vyšla v USA tuto středu, v pondělí uplynulo sedm let od únosu Betancourtové, která byla spolu s dalšími 14 rukojmími osvobozena loni 2. června.
Tehdy se do tábora rebelů snesl vrtulník bez označení. - o vysvobození čtěte zde
Dorazili v něm muži oblečení jako revolucionáři, kteří předstírali, že zajatce eskortují k jinému povstaleckému veliteli. Šlo o vládní vojáky: ti pak bez výstřelu přemohli ostrahu, která nastoupila s rukojmími do vrtulníku. Pak již zbývalo jen dopravit bývalé zajatce do Bogoty. Na svobodu.
