"Nemůžeme přece řídit politické otázky země, která má 70 milionů občanů, bez politických stran," citovala Rúháního íránská agentura IRNA. Rúhání byl do úřadu zvolen loni v létě jako zástupce duchovenstva, ale také jako zastánce sblížení se Západem (více zde).
Prokázal to už při rozhovorech o jaderném programu, když jednání svěřil diplomatům vystudovaným na západních univerzitách. V listopadu si Íránci vyjednali předběžnou dohodu, která jim může pomoci za určité změny jaderných aktivit zmírnit sankce ze strany západních států.
V Íránu fungují frakce a politická křídla, avšak nikoli politické strany. Všechny reformní proudy byly postupně zakázány jako neloajální islámskému systému. Rúhání řekl, že občané musejí vědět, ke které politické linii se chtějí hlásit.
Všechny předchozí pokusy zavést v Íránu jiné politické strany než ty, které se hlásí k hodnotám islámské teokracie, selhaly. Po válce s Irákem na konci 80. let požádalo o registraci několik desítek stran, ale činnost byla povolena jenom zlomku z nich. V íránském politickém systému funguje konzervativní proud, který dbá na dodržování islámského zákona, a dále proud umírněných politiků.
Rúhání patří k umírněnějšímu kléru a byl zapojen do administrativy za vlády reformátorského prezidenta Mohammada Chátamího. Tehdy byl také hlavním vyjednávačem o jaderném programu a přistoupil na kompromis, kvůli němuž Íránci pozastavili obohacování uranu. Po nástupu Chátamího nástupce Mahmúda Ahmadínežáda v roce 2005 na funkci vyjednávače rezignoval.
