Rozvedli se a teď žalují stát o miliony

České rozvody se pomalu začínají stávat specialitou Evropského soudu. Ve Štrasburku už leží šestnáct žalob proti Česku kvůli tomu, jak stát rozhoduje o dětech. Všichni mají podle právníků reálnou šanci uspět. Dohromady požadují 68 milionů korun odškodného.

Mají na to právo. Ve Štrasburku si může stěžovat každý člověk, který neuspěl u soudů ve své zemi a má pocit, že stát pošlapává jeho práva.

Evropský soud pak může zemi, na kterou si její občan stěžuje, odsoudit k vyplacení odškodného.

Celkem deset mužů Česko žaluje kvůli tomu, že léta neviděli své děti, protože jim je exmanželky "nepůjčují", a stát tomu jen přihlíží.

Čtyři matky si zase na Česko stěžují proto, že nutí jejich děti vídat otce proti jejich vůli. Jedna žena chce odškodné kvůli tomu, že jí soudy třináct let nedokázaly rozvést.

A ta poslední - Helena Ciprová z Prahy - žaluje stát proto, že nedokázal na jejím exmanželovi vymoci za šestnáct let ani korunu výživného na její dceru.

Žena, která žije s třemi dětmi z invalidního důchodu a na den jí po odečtení nákladů na bydlení a léky zbývá pro celou rodinu jen 46 korun - chce od státu přes šest milionů korun. "Věřím, že ve Štrasburku vyhraji. Pak si koupím dům," spřádá zatím plány Ciprová.

Radka Paterová z Ústí nad Labem je však se svou žalobou mnohem dál. Evropský soud totiž už vyzval Česko, aby s ní začalo jednat o odškodnění. Paterová ve Štrasburku požaduje milion korun.

"Už nám to přišlo, budeme případ zvažovat. Jestli odškodné vyplatíme? To není jisté, bude záležet na případných jednáních s paní Paterovou," řekl vládní zmocněnec pro Evropský soud Vít Schorm.

Pokud se Česko s Paterovou nedohodne, rozhodnou o odškodném štrasburští soudci. "Paterovi jsou manželé a to rozvodové řízení je ze zákona přerušeno," vysvětluje Schorm.

Manželé se pořád nedokázali dohodnout o úpravě vztahů k synovi. Ze zákona je tedy nelze rozvést. Už za rok však možná Česko bude muset vyplatit přes pět milionů korun jejímu manželovi.

Ten totiž patří k otcům, kteří stát žalují za to, že jim neumožňuje vídat děti, v tomto případě syna Lukáše. Paterová hocha před manželem schovává. Chlapec, který v pondělí oslavil patnácté narozeniny, byl se svým otcem naposledy, když mu byly dva.

Podle rozsudku soudu se s ním přitom má vídat pravidelně každý druhý víkend. Jenomže soud zatím vlastní rozsudek vymoci nedokázal. Paterová podala svou žalobu proti státu kvůli rozvodovému sporu jako první z českých rodičů už v roce 2001.

Lavina "rozvodových" žalob proti Česku se spustila v polovině loňského roku, kdy na to, že se mohou soudit, přišli otcové. "Z jiných zemí jich tu tolik není. Vybavuji si vlastně jen dvě žaloby proti Německu od otců, kteří také nevídají své děti," řekla mluvčí Evropského soudu Stephanie Kleinová.

Někdy je lepší nechat se odsoudit

"Případ Paterová" má teď v rukou vládní zmocněnec pro Evropský soud ve Štrasburku Vít Schorm. Zda Česko přistoupí na podmínky ženy, která stát žaluje za to, že ji nedokázal třináct let rozvést, a odškodní ji dobrovolně, zatím není jisté. "Ta možnost rozhodně přichází v úvahu," řekl Schorm.

Kdy s ní začnete jednat?
Čekáme na zprávu od Evropského soudu. Chceme, aby bylo stanoveno určité období pro tato jednání. To se ovšem týká více případů, které tu teď máme. Nejen paní Paterové.

Kolik jich celkem je?
Asi třicet. Jsou to různé případy. Paterová je s rozvodem zatím jediná. Část z nich jsou restituční věci. Všude jde o žaloby kvůli nepřiměřené délce soudních řízení.

Případ paní Paterové je prvním rozvodovým sporem, který se dostal do Štrasburku?
Je prvním, o kterém víme, tedy první, který byl takzvaně "komunikován" vládě.

Dají se odhadnout alespoň celkové náklady na těch třicet smírných řešení? Případně kolik je na to celkem vyčleněno peněz?
Záleží, na čem se podaří dohodnout. Pokud by ty částky byly příliš velké a neodpovídaly tomu, co bychom platili při odsouzení Česka, tak se stát dá raději odsoudit, než aby platil při současné rozpočtové situaci nějaké horentní náhrady za smír.